Článek
Kryšpín a Zlata přišli do Zlína 12. října 1990, a to ze ZOO Děčín. Vytvořili dobře fungující pár, který úspěšně odchoval tři mláďata - Dana, Darinu a Denise. Úplně první mládě, které přivedli na svět v říjnu 1991, nepřežilo.
"Zvířata, a prvorodičky především, se musí řadě věcí naučit, posbírat zkušenosti od starších samic. O první mládě se Zlata neuměla postarat a tak v její péči nepřežilo ani jeden den. Na druhý rok už ale všechno vypadalo jinak, od té doby už byla příkladnou matkou a v letech 1992, 1995 a 1996 odchovala zmíněná mláďata," popsal počátky chovu velkých opic kurátor plazů Pavel Shromáždil.
Vlastní odchyt byl docela náročnou událostí, protože kvůli obrovské síle mangabejů je nebylo možné chytit do sítě a přenést do transportních beden. "Chytající by mohl velmi snadno přijít k úrazu. Ani ošetřovatelky, která se léta o opice staraly, se o přímý kontakt z bezpečnostních důvodů nepokoušely," dodal Shromáždil.
Mangabeje tedy musel pomocí foukačky se sedativy přispat veterinář. Utlumená zvířata už nebyl problém odchytit a naložit. Po deváté večer auto s mangabeji zamířilo do nové cílové stanice ve slunném Śpanělsku.
"Důvodem, proč jsme opice zmíněné instituci přenechali, je skutečnost, že redukujeme počet primátů. Chováme je v poměrně zastaralé části Pavilónu primátů, který navíc v příštím roce zčásti přebudujeme na zbrusu novou expozici, zasvěcenou chovu mořských rejnoků. Na ty bude možné si navíc sáhnout, takže půjde o koncepčně úplně jinou expozici, než na jakou jsme u ryb (v tomto případě paryb) zvyklí," popsal důvody Shromáždil.
Opice ale v Lešné zůstanou, i když v omezeném počtu druhů, Návštěvníci se i nadále mohou těšit z goril, chápanů a siamangů.
Mangabej černý (Lophocebus aterrimus)
se vyskytuje v Kongu, Zambii a Angole. Obývá střední patro pralesů. Do nejvyšších úrovní pralesa vystupuje jen výjimečně.
Mangabejové jsou středně velké štíhlé opice s dlouhýma nohama a ocasem. Mangabej černý patří mezi tzv. chocholaté mangabeje, kterým dlouhá srst pokrývá oválnou hlavu i většinu těla. Vytvářejí skupiny 10 až 20 jedinců, které vždy obývají určité teritorium.
Jádro skupiny tvoří vždy samice a jedna z nich je dominantní. Zvířata projevují největší aktivitu časně ráno. Samci jsou sice jen o málo větší než samice, ale mají daleko větší hrdelní vak, který slouží jako rezonátor. Živí se ovocem a ořechy, které doplňuje listí a v menší míře hmyz a ptačí vejce. Jsou dobří plavci.
Dosahují délky až 65 cm váhy kolem 11 kilogramů. Dožívají se třiceti let.