Malíř Šumavy Miroslav Houšť vystavuje v Kašperských Horách

Miroslav Houšť je nesmírně schopným a talentovaným umělcem s bohatou tvůrčí invencí, obdivuhodnou pílí, ale i obrovským kulturním rozhledem.

Výstava je aktuálním průřezem tvorbou malíře za delší období. Vedle figurálních námětů, kytic a krajin z Kalábrie a Šumavy jsou zde k vidění pozoruhodné portréty. Umělec si nejvíce cení obrazy Východ slunce nad Iscou, Pentedattilo a soudobý portrét Leonka.  

Vernisáž doprovodila sopranistka Markéta Fassati. Událost byla zajímavá i společenským setkáním sběratelů a ctitelů díla, osobností vědeckého, kulturního a hospodářského života, mezi nimi doc. T. Maříková, MUDr. I. Krajsová, prof. Ing. V. Mařík, špičkový odborník robotiky, informatiky a kybernetiky, doc. MUDr. J. Bauer, MUDr. J. Jonáš a mnozí majitelé významných českých firem. Výstava se těší velkému zájmu veřejnosti a potrvá do 8. září.

Přestože námětový rejstřík Miroslava Houště je velmi široký, střídavě žije a tvoří v Tursku u Prahy a ve vzdáleném romantickém sídle v italské Kalábrii, umělec stále a vytrvale osvědčuje svou oddanou věrnost Šumavě. Svědčí o tom jeho nejnovější obrazy čerpající motivy z hlubin šumavské divočiny.

Navíc malířův vztah k Šumavě posiluje vědomí, že jeho rod z matčiny strany pochází z kraje kolem Prachatic, na Šumavě působili jeho dědeček i tatínek. Silným dojmem na malíře zapůsobila šumavská příroda už v době, když ho sem hned po studiích na AVU v Praze koncem sedmdesátých let zavála vojenská služba.

„Zvlášť blízko má ke Kašperským Horám, kde už čtvrt století je čestným občanem a pravidelně se zde účastní významných společenských a kulturních událostí. Přivádí sem řadu svých přátel z kruhů sběratelů výtvarného umění a ctitelů krás Šumavy. Mnohé přesvědčil k účasti na projektech kulturní obnovy tohoto regionu. V tomto směru připravil velkorysý výtvarný návrh obnovy za totalitních časů zničeného sousoší sv. Vojtěcha, které stávalo na náměstí v Kašperských Horách už od 18. století. S jeho přispěním se skutečností stává také originální projekt Zvony pro Šumavu,” uvedl PhDr. Vladimír Horpeniak z Muzea Šumavy v Kašperských Horách.

V devadesátých letech malíře ke Kašperským Horám významně připoutala zakázka umělecké výzdoby nově zřízeného reprezentativního Parkhotelu Tosch v historických prostorách kdysi slavného městského pivovaru.

„Rozměrná plátna tu znějí především ozvěnou dávných časů středověké slávy města i jeho obyvatel, dobou dělného ruchu ve zlatých dolech a na místní mezinárodní Zlaté stezce, kdy se nad městem vlídně skláněla přízeň lucemburských vladařů. Monumentální plátno alegorizující prostou poezii Šumavy ve vstupní hale hotelu podobně jako cykly kreseb ke strašidelným šumavským pověstem i další grafika zdaleka nezůstávají vnějším popisem, ale pronikají pod povrch věcí, snaží se postihnout jedinečný genus loci, zvláštního ducha a především mystický náboj tohoto drsného, ale krásného kraje,” dodal Vladimír Horpeniak.