Majitel největší soukromé sbírky filmů Vítězslav Tichý spojuje filmové nadšence napříč republikou

Vernisáž současné výstavy filmových plakátů, letos věnované padesáti letům kina 70 v Dobrušce, se uskutečnila 18. června za přítomnosti mnoha hostů.

Jedním z nich byl také Jiří Ott, místostarosta sběratelova bydliště - Bystřice pod Hostýnem, který v úvodu slavnostního zahájení výstavy v malém sále Společenského centra – Kino 70 mimo jiné řekl:

„Jsem moc rád, že jsem tady mezi vámi. Rád jsem přijal pozvání, protože vaše město je opravdu kouzelné a hodně podobné naší Bystřici. Jsme si podobní nejen strukturou, ale i filmovými nadšenci. Spojuje nás osoba Vítězslava Tichého, kterému u nás v Bystřici říkáme „naše rodinné stříbro“. Velmi si ho vážíme, protože pro Bystřici dělá opravdu moc tím, že ji takto zviditelňuje a navíc k nám také zve významné osobnosti.“

Dejme tedy slovo samotnému majiteli unikátní filmové sbírky. Na otázku, který z filmů, jejichž plakáty letos v Dobrušce vystavuje, je jeho srdci nejbližší, odpověděl takto: „Tato výstava mě vlastně přenesla do mých studentských let. Všechny filmy běžely v kině před padesáti lety, v době, kdy jsem chodil do kina několikrát týdně. Takže všechny filmy samozřejmě znám. A mému srdci nejbližší? Vždycky jsem měl vztah k českému filmu. Asi největší „bomba“ z mého dospívání byli Všichni dobří rodáci. Za to, že jsem je ještě stihl v době, než je zakázali, jsem moc rád. Až teď jsem si zase uvědomil, jak dobře fungovala distribuce, protože film prošel všemi kiny, což tenkrát nebylo úplně zvykem. Například Spalovače mrtvol jsem viděl až po letech.“

Mezi exponáty vystavenými v Dobrušce najdou fanoušci kinematografie opravdové unikáty. „Obzvlášť si cením tří plakátů k Nebeským jezdcům, zvláště ten nejmenší je dost ceněný. Také určitě plakát k filmu Nejlepší ženská mého života. Pořád jsem přemýšlel, jak je možné, že jsou tak obrovské rozdíly v cenách, a pak jsem zjistil, že roli určitě hraje jméno výtvarníka, ale ani to není důležité. Důležité je, kolik plakátů se dochovalo. Když se někde objeví plakát, který nikde jinde není, šplhá se cena na několik tisíc korun. Hodně ceněný je plakát k filmu Vánoce s Alžbětou. K nejdražším patří první plakát k filmu Spalovač mrtvol,“ uvedl Vítězslav Tichý.

V prvním roce provozu se v Dobrušce samozřejmě promítaly i zahraniční filmy jako Angelika či Fantomas, a tak ani takové na výstavě nechybí. Protože se však majitel sbírky z devadesáti procent věnuje českému a slovenskému filmu, měl poněkud problém plakáty k zahraničním snímkům najít: „Mám doma haldy plakátů cizích filmů, ale nejsou srovnané… Myslím si, že jsem jich nakonec pro tuto příležitost našel docela dost.“