Článek
Po první i druhé světové válce chtěli připojit k Československu. Pro nezájem velmocí i samotného Československa usilovali o vytvoření nezávislého státu. Po znovusjednocení Německa se pokoušeli založit jednu spolkovou zemi. Opět bez úspěchu. Nyní, 22 let po sjednocení Německa, Lužičtí Srbové zvažují založení voleného orgánu, který by reprezentoval zájmy celé menšiny.
Serbski sejmik - Sorbische Volksvertretung, tedy srbský parlament bude mít od 27 do 35 členů. Ti by mohli být zvoleni již v roce 2013 nebo 2014 během voleb do Spolkového nebo Evropského parlamentu. Právo volit mají mít jak Srbové ze srbské sídelní oblasti, tak Srbové, kteří žijí v jiných regionech. Otázkou zůstává, podle čeho se bude příslušnost k menšině určovat. Není výjimkou, že se k srbství hlásí německy mluvící lidé. A naopak, mnoho srbsky mluvících se dnes považuje za Němce. K problematice srbského sněmu byly založeny trojjazyčné stránky www.serbski-sejmik.de. Ty seznamují veřejnost s možnou podobou sněmu.
Nově zakládaný orgán bude mít širší kompetence, než Domowina, vrcholná organizace lužických Srbů. Očekává se, že zejména v otázkách menšinového školství bude vyvíjen větší nátlak na zemské i spolkové orgány.
Vzniku sněmu je pozitivně nakloněna velká část politiků, podporu vyjádřili např. Zelení, CDU a die Linke. Rozsah kompetencí srbského parlamentu je stále v jednání. O konkrétnější podobě budou jednat srbští a němečtí odborníci 25. května v Berlíně. Podle Serbskich nowin se konference zůčastní 12 zástupců srbských spolků. Za německou stranu přislíbili učast např. právní specialista Markus Kotzur, specialistka na práva žen Heide Göttner-Abendroth a specialista na sociální psychologii Harald Welzer. Již teď je jisté, že se bude jednat o volený parlament. Vzorem může být obdobný "parlament" belgických Němců.