Článek
Okolí Chudoby bývalo, jako mnoho území podél naší dnešní severní hranice, součástí zemí Koruny české. První zmínky byly zaznamenány synem Jiřího z Poděbrad, ale tehdy to byl ještě Lipoltov (1477), v polovině 16. století přejmenován na Chudoba, později Bad Kudowa, od roku1945 Kudowa-Zdrój.
Nejstarší části města Lipoltov a Čermná patřily vrchnosti z Náchoda, po bitvě na Bílé hoře (1621) byly konfiskátem Trčky z Lípy. Po jeho zavraždění, společně s Valdštejnem (1634) v Chebu, Chudoba připadla panství v Novém Městě nad Metují; to lacino získal za podíl na vraždě Valdštejna skotský důstojník Walter von Leslie.
Dále se majitelé často střídali, město se stalo součásti Německého císařství i Německé říše. Po II. světové válce válce připadlo Polsku. Podle podobného scénáře jako v jiných místech Sudet, němečtí obyvatelé byli odsunuti a nahrazeni vysídlenci z východních částí Polska obsazených Sovětským svazem.
Kronika zaznamenává první zmínky o minerálních vodách v roce 1580, kde se hovoří o Čermenských lázních. V roce 1625 Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše: „Minerálních vody z Chudoby jsou vynikající chuti a velmi prospěšné zdraví.“ Chutnaly prý lépe než víno, za pruské války posílala Chudoba každoročně své vody až na královský stůl v Berlíně.
Prudký rozvoj nastal od roku 1783; lázně navštívili německý básník J. V. Goethe nebo pruský král Fridrich Vilém III.. Napoleonské války počátku 19. století připomínají okázale vybudované parky a promenády. Lázně navštěvovala prusko-německá smetánka, zámožnější Poláci i židovští hosté z Haliče. Hostem byl i britský premiér W. Churchill, také A. Jirásek, J. V. Sládek nebo F. X. Šalda.
V lázních léčí onemocnění srdce, oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a další. Z devíti pramenů je využíváno pět, obsahujících alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok; dominuje mu sanatorium Polonia z roku 1905 se zajímavým deštníkovým záhonem, měnícím každou sezónu svůj vzhled.
V lázních opravdu působících velkolepým dojmem za návštěvu stojí krytá kolonáda s pramenem a několika restauracemi i rozlehlý park s železitým zřídlem, na jaře plný kvetoucího divokého česneku. Promenáda vás dovede k až lázeňskému rybníku, po kterém se v létě můžete projet i na lodičce.
Necelý kilometr od něj, ve Velké Čermné, naleznete jedinou polskou kostnici, nacházející se vedle místního kostelíka. Její bizarní výzdobu tvoří tři tisíce lidských kostí a lebek. Dalších několik desítek tisíc kostí se nalézá pod podlahou kaple.
Po osmi letech budování ji zpřístupnil místní kněz V. Tomazsek v roce 1776. Ostatky nalezl v hromadných hrobech padlých v slezských válkách ve 40. letech 18. století i hrobech obětí morových epidemií. Jejím vybudováním chtěl upozornit na křehkost a pomíjivost života.
