Článek
V květnu téměř na celém území již nastupuje hlavní vegetační období, charakterizované průměrnou denní teplotou 10°C a vyšší. Na většině zemědělsky využívaných plochách přitom začíná hlavní vegetační období převážně již mezi 1. až 11. květnem.
V průběhu května v nižších polohách, což je případ i jižní Moravy, můžeme mluvit již o nástupu tzv. vegetačního léta, které je provázeno průměrnou denní teplotou 15°C a vyšší. V tyto dny nebývají vyjímečné ani letní dny, jejichž maxima dosáhnou, nebo překročí 25°C. Letos se vyskytly již i tropické dny, tj. když denní teplota dosáhne nebo překročí 30°C.
Mrazivé úterní ráno minulého týdne se rychle přehouplo do slunného dne, přesto ještě ráno střechy automobilů zdobila bílá jinovatka. Voda v kádích byla zmrzlá, ledová poklička byla na prst silná a hadice na závlahu byly také zmrzlé na kost.
Již v dopoledních hodinách se plně ukázala síla v těchto dnech úřadujícího Pankráce, Serváce a Bonifáce. Většina zahradních rostlin byla ovadlá a v odpoledních hodinách bylo patrno, které nemilosrdně popálil mráz.
Nejvíce byly poškozeny brambory, které byly, jak Moraváci říkají, "na tabák". Kdo vysázel a nepřikryl papriky a rajčata alespoň netkanou folií, dopadl obdobně. Okurky a turky místy také úplně zmizely. Jinak byla poškozena místy osetá pole s kukuřicí, poškozeny byly i ovocné stromy, zvlášť teplomilné jako jsou ořešáky a moruše, přesto někteří ze zahrádkářů hlásili poškození mrazem i na švestkách. Velké škody nadělal mráz i v níže položených vinicích, kde zmrzlo všechno listí včetně květů.
Pěstitelé se můžou utěšovat alespoň tím, že pomrzlé brambory znovu naraší, zmrzlé bylinné výhonky ovocných stromů nahradí nové, které vyrostou. Ovocné stromy a vinice ale určitě podruhé nepokvetou, jak se někteří domnívají.
Jak je to s ledovými muži u nás
Výskyt ledových mužů (mrazů a mrazíků) se u nás v současném teplém období objevují s četností výskytu jednou za tři až čtyři roky. V chladných obdobích, tak zvaných malých ledových dobách, však náleží k dosti dochvilným a pravidelným hostům.
Německý meteorolog Gustav Hellmann prokázal, že výrazná květnová ochlazení se ještě v některých obdobích minulého století dostavovala s četností výskytu 50 až 60 %. V našich současných podmínkách se pravděpodobnost ochlazení (nemusí mrznout) v tomto období pohybuje s pravidelností 55 až 65 %.
Sazenice turku spálená po projití mrazem.
Mrazem poškozený ořešák, v popředí zelená mandloň.
Detail poškození ořešáku.