Článek
Nejvhodnější potravou pro vodní ptáky jsou menší kousky nakrájeného nebo rozlámaného vysušeného bílého pečiva a chleba. V žádném případě na nich nesmí být plíseň nebo sůl, ptáci by se mohli přiotrávit a uhynout. Vhodnou potravou jsou i semena pšenice, ovsa nebo kukuřice, slupky jablek a zbytky zeleniny.
Největšími zimujícími vodními ptáky u nás jsou labutě velké a ojediněle se vyskytující labuť zpěvná. Jejich přikrmování je oblíbenou činností všech generací. Labutě často vycházejí i na břeh za lidmi s krmením. Toho občas využívají ornitologové k odečtení nebo k focení jejich kroužků, aby zjistili, odkud k nám přiletěli. Nejčastěji mají české kroužky, ale občas i polské, slovenské, německé nebo italské a chorvatské.
Video s labutí zpěvnou (označena je krčním límcem 7R42)
Pokud se vám podaří vyfotit nebo odečíst ornitologický kroužek, případně krční límec, tak dejte vědět ornitologům. Budou vám vděčni za pomoc při mapování jejich zimovišť a tahu.
Mezi zimujícími vodními ptáky se vzácně a ojediněle objevují i poláci velcí nebo chocholatí, morčáci velcí, hvízdáci, ostralky, kachničky mandarinské a někde i husy velké nebo běločelé. Z chřástalovitých ptáků pak lysky černé a slípky zelenonohé. Z potápek, potápka malá. Na některých zimovištích se vyskytuje i několik druhů racků: racek chechtavý, bouřní a bělohlavý. Na větších řekách se zdržují kormoráni velcí.
Pokud si nebudete jisti, co to je za divného vodního ptáka, tak jej vyfoťte a pošlete k určení ornitologům do Moravského ornitologického spolku na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Možná objevíte i nějakou raritu. Ornitologové uvítají i fotografie kroužků nebo krčních límců labutí.
Racek chechtavý s odečítacím kroužkem na noze, byl zjištěn v Přerově na zimovišti vodních ptáků.
Chorvatský kroužek labutě, která byla letos odečtena na zimovišti vodních ptáků v Uherském Hradišti.
Slovenský kroužek labutě, která byla letos odečtena na zimovišti vodních ptáků v Olomouci.