Článek
Prostor bývalé cihelny ve Vážanech byl po dlouhá léta využíván k ukládání komunálního odpadu, ale i průmyslových odpadů z okolních podniků. Nikdo není schopen s určitostí říci, co vše je pod povrchem skládky ukryto a jaká rizika může uložený odpad pro obyvatele představovat. Skládku Zachar totiž ohrožuje voda z jezera, které ve vytěženém hliništi vzniklo. Hloubka dosahuje místy až 8 metrů a podle hydrogeologických studií bude i nadále stoupat.
Majitelem skládky je Město Kroměříž. Pozemky pod cihelnou patří podnikateli Igoru Mesenskému. Město potřebuje vyřešit zabezpečení skládky a dokončit její rekultivaci. Mesenský pro změnu rekultivaci cihelny. Tím by došlo ke zrušení dobývacího prostoru a areál by se mohl konečně otevřít veřejnosti.
Cihelna je pro místní citlivé téma. Zejména poté, co se v minulosti zvedla vlna odporu proti zavážení těžební jámy popílkovým granulátem Otosan 2. Obavy k hluku, dopravy, prašnosti a ekologických rizik při zavážení cihelny projevilo na čtvrtečním zasedání zastupitelstva hned několik občanů z Vážan i sídliště Zachar.
Jak potvrdil Ing. Petr Vodák z vodoprávního úřadu, město projekt na zabezpečení skládky připravuje. Svah by měl být zatížen lomovým kamenem, aby nedošlo k jeho sesuvu do jezera. Řešení je však pouze dočasné a nezaručuje, že voda do skládky časem nepronikne, dodal Ing. Radomír Foukal z firmy Vegi, s.r.o., který na projektu pracuje.
Přerovská firma Biotrend Morava proto předložila městu studii, která měla oba problémy vyřešit. Navrhuje dokončit rekultivaci cihelny sanačním materiálem Prestab. Jedná se v podstatě o průmyslový sádrovec rezavě hnědé barvy, sekundární produkt při výrobě titanové běloby. Výrobek má atest, je definovaný jako stavebně technologický materiál pro technickou rekultivaci výsypek, povrchových dolů, odkališť nebo skládek.
Navržené řešení spočívá v částečném zavezením prostoru cihelny Prestabem a doplňkovým stavebním recyklátem, v odčerpání důlní vody a ponechání redukované vodní plochy a tůní, stejně jako biologicky cenných partií v okolních svazích.
Místní spolky ale upozorňují, že se v lokalitě vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů. Zavážení by mohlo ohrozit jejich existenci a současně poškodit životní prostředí. Největší obavu ale vzbuzuje materiál, kterým má být rekultivace provedena. Město proto zaujalo k rekultivaci Prestabem obezřetně negativní postoj a navržené řešení se mu nelíbí, jak uvedlo i v tiskové zprávě na svém webu.
Další vývoj situace kolem vážanské cihelny lze těžko odhadovat. S jistotou lze říci snad jediné. Problémy, které v prostoru cihelny a skládky Zachar dlouhodobě přetrvávají, by se řešit měly. Jakým způsobem a kdy však zatím nikdo neví.
Vážanská cihelna je stále ještě dobývacím prostorem, kam je vstup zakázán.
Svah skládky komunálního odpadu u sídliště Zachar, který ohrožuje stoupající hladina důlního jezera.
V těsné blízkosti budov bývalé cihelny probíhá postupné navážení inertním odpadem v rámci první etapy rekultivace.
Celkový pohled na plochu první etapy rekultivace v areálu vážanské cihelny.