Článek
Asi je zbytečné připomínat, že Šumava tvoří jeden celek s přeshraničním Bavorským lesem. Na našem území je nejvyšším vrchem Plechý (1 378 m n. m.), ovšem u sousedů se kousek za Železnou Rudou tyčí nepřehlédnutelný masiv Velkého Javoru (1 456 m n. m.), což je právě onen Großer Arber.
Cestou od dříve bedlivě střeženého přechodu v Železné Rudě nejprve následuje bavorská část obce Bavorská Železná Ruda (Bayerisch Eisenstein), kde stojí za prohlídku v bývalé výtopně sídlící muzeum lokomotiv, zatímco v té naší Rudě se nachází muzeum Šumavy. Podél dravé říčky Regen zanedlouho následuje odbočka vpravo k obci Regenhütte, kde je možno navštívit Tiermuseum, tedy expozici zviřátek všech kontinentů, života prostých a preparovaných.
V ostré zatáčce, pokračující dále na Bodenmais, je nutno pokračovat rovně k Grosser Abersee, tedy Velkému Javorskému jezeru, ležícímu hned u silnice. Jeho hloubka je okolo 15 metrů, nachází se ve výšce 934 m n. m. Okolo něj vede okružní cesta pro pěší, je zde velká restaurace, mnoho parkovišť (cena 3 eura), i půjčovna loděk - trochu jiná „romantika“ než u našich jezer.
Zanedlouho stoupáním se dostaneme k velkému, stejně tarifovanému parkovišti, situovanému u zastávky vleku a kabinové lanovky. Právě díky ní se mohou na vrchol Velkého Javoru dopravit bez problému i invalidé, cena cestu tam i zpět činí 13 euro, invalidé mají slevu 2 eura.
Již cestou z gondoly lanovky se nabízejí krásné výhledy směrem k naší vlasti na jižní bavorskou stranu hraničních hor. Na samotném vrcholu pak okružní cesta umožňuje kochat se z vyhlídek Großer Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Ne všechny však zvládnou invalidé, jim jsou určené pískové cesty. Kaple sv. Bartoloměje pod jen zdatným přístupnou vyhlídkou Großer Arber (výhled na Grosser Abersee) pochází z roku 1956.
Výhled na Kleiner Arbersee, tedy Malé Javorské jezero, se nádherně rozprostírá z vyhlídky na západní straně plošiny, odkud je výborný rozhled na vrcholy v Královském hvozdu u nás, jako Velký a Malý Ostrý - známé jako Prsa Matky Boží, stejně jako dolů do Bavorska.
Kříž na nejvyšším bodu Velkého Javoru obléhají turisté, prakticky napůl naši, a napůl Němci. Je zde i nejvyšší dobíjecí stanice pro elektrokola, takže krom pěších a lanovkářů sem vyrážejí i cyklisté. Poblíž kříže nelze přehlédnout výrazné kopule - nejedná se však o hvězdárnu, jak by se z dálky zdálo, ale o vojenské objekty, dnes ve správě NATO, pocházejí z časů studené války, kdy jejich posláním byla protivzdušná obrana. Ochranáři radostí při zbudování roku 1983 nejásali, a popravdě, až tak divit se jim nelze.
V zimě je zde čilý lyžařský sportovní ruch, mimo zimní sezónu je Velký Javor rájem turistů. Dvě hodiny na kochání se krajinou jsou tak akorát na užití krásy „našich“, tedy odnepaměti společných hor. A na turisty od nás zde celoročně myslí - dostupné jsou tyto stránky v jazyce českém.
