Článek
"Konečně jsem se jednou dostala na šikmou plochu," komentuje nerovný terén parkoviště před nákupním střediskem v Plumlově, kde svou exhibici předvedla v rámci projektu Na kole dětem.
Martina začínala s krasojízdou v osmi letech. "Tehdy jsem začala u nás v Břeclavi chodit do gymnastického oddílu a kolo se mi nějak připletlo do cesty," vzpomíná. Připletlo se opravdu úspěšně, Martina na něm vybojovala titul žákovské mistryně republiky.
„Někdy je potřeba tisíc pokusů na nový cvik, než se povede," netají se tím, že krasojízda není zrovna lehkým sportem.
Jízdní kola jsou speciály, jejichž hlavní specifikum spočívá v převodu 1:1 a tzv „furtošlapu“. Díky této vymoženosti se může jezdec pohybovat dopředu i dozadu a nepotřebuje brzdy. Ovládání zdánlivě jednoduché, ve skutečnosti ale dá jízda na tomhle stroji pořádně zabrat i bez akrobatických kousků.
V průběhu studia na zdravotní škole v Brně se stala juniorskou mistryní republiky a čtvrtou nejlepší krasojezdkyní Evropy.
"Prvního mistrovství světa v ženské kategorii jsem se zúčastnila v roce 1991 a obsadila sedmé místo. V dalších letech jsem se na stupně vítězů dívala střídavě ze čtvrtého a sedmého místa. Na první velkou medaili jsem musela počkat do roku 1994, kdy jsem získala bronz na MS v Německu. Po dvou stříbrných medailích v roce 1996 a 1997 jsem v roce 1998 vybojovala v Přerově pro Českou republiku titul mistryně světa
Tenhle titul mám nejraději, protože byl první a ještě k tomu doma. V následujícím roce jsem titul v Portugalsku obhájila. Po dalších dvou stříbrných medailích jsem třetí titul získala o rok později na MS v Rakousku. Zatím poslední medaili a to bronzovou jsem vybojovala na MS ve Francii v roce 2003," popisuje svou úspěšnou sportovní kariéru.
K úspěchům patří i patnáct titulů mistryně republiky mezi ženami a vítězství v anketě o nejlepšího sportovce města Břeclavi a Brna. Mrzí ji jediné, že se česká sálová cyklistika pomalu vytrácí z povědomí fanoušků." Má to spoustu důvodů. Není to olympijský sport, tudíž chybí dostatek financí i profesionální trenéři. Z toho pak plyne, že chybí základna a nepořádají se závody. Část viny určitě nese i vedení svazu. Prostě jde o klasické problémy malého sportu," posteskla si.
Po závodech už dnes Martina Trnková - Štěpánková nejezdí. Věnuje se exhibičním vystoupením a také je jednou z tváří projektu veřejné charitativní cyklotour Na kole dětem.
