Článek
Na svazích Krkonoš bylo ještě dostatek sněhu, aby se jarního lyžování mohli nabažit fandové sjezdů nebo běžek. Harrachovem však procházel dav lidí civilních i všelijak různě oděných s dechovkou, několika desítek krásných mažoretek, postav z různých století, pohádek v průvodu, který doprovázel vládce Krkonošských hor Krakonoše.
Tento den, již po sedmdesáté, usedli do bryčky, tažené dvěma krásnými hnědáky, slavnostně vyšňořenými, dva dávní nepřátelé, vedoucí spolu válku jak v přírodě, tak i mezi lidmi. Mnohasetletý Rýbrcoul-Krakonoš a proti němu doslova mladík, bohatý vesnický šlechtic Trautenberg. Na druhé bryčce přijel šlechetný muž ze vzácného českého rodu Lobkowiczů, hrabě Jan Nepomuk Harrach (1828-1909) se svou manželkou.
Sličným mažoretkám, malým i těm starším, rytmus do kroku udávala dechová kapela Táboranka z podkrkonošského Košťálova. Jen velbloudovi nešel krok podle pochodového rytmu, veden muslimkou, kráčel si stále po svém. Zřejmě uondán a znuděn pochodem již po sedmdesáté.
Zvědavci z Magdeburgu přijeli za Krakonošem v průběhu svého pobytu v Liberci. Zato bujarostí nešetřila skupina masek s uprchlým vězněm, pravděpodobně z Krakonošovy šatlavy, ale podle řeči nejspíše šlo o ilegální migranty z polské Sklarske Poreby, neboť odtud se dá dojet speciálním vlakem, který nedávno zahájil provoz až z Liberce.
Z vlastních zdrojů, jak tvrdil z tribuny krajský hejtman Martin Půta, získaných určitě bez korupčních úplatků, přivezl z Hrádku nad Nisou Krakonošovi na zahřátí až se vrátí zpátky do ještě zasněžených kopců Krkonoš, švestky tajně přeměněné do tekutého stavu. Aby Krakonoš nestrádal, přivezla starostka z Frenštátu pod Radhoštěm, Zdeňka Leščišinová, tamější specialitu, ctihodné velikosti, frenštátský frgál.
Po oficialitách vystupovaly na jevišti se svými rytmickými prostocviky všechny skupiny mažoretek, především z okolí Harrachova. Krakonoš se po svém krátkém proslovu někam ztratil, a někteří harrachovští přišli s pomluvou, že skončil někde v zákoutí, poté, co obdržel dárek hejtmana. Nebyl k nalezení ani vojáky ze své družiny, kteří se motali kolem stánků a zřejmě měli oslabené receptory, neboť z každého druhého stánku vycházely podivné omamné vůně svařovaného nápoje. Je také možné, že družina podlehla i tajemnému nápoji z rakytníku.
Nejpravděpodobněji se u lanovky nejdéle zdržela skupinka zaječic s krásnými ocásky na přiléhavých kalhotkách. Na jevišti se poté vystřídali mažoreti z Hořic, jejichž vystoupení předčilo veškerá očekávání diváků. Děti pak držely palce hrdinům z pohádek loutkového divadla Kozlík a zábavné bylo i vystoupení folklorního souboru Špindleráček.
Sluníčko už zapadalo, když ohnivě divokou scenérii zaplnili prostor svou exhibicí šermíři. Krakonošské vítání jara ještě nekončilo, mnohé restaurace měly připravené programy pro své hosty až do nedělního rána.
