Článek
Vyjedeme od kempu Apollo v Lednici po žlutě značené trase KČT. Polní cestou dorazíme až k statku Nový dvůr, odtud budeme pokračovat k rozcestníku Ladenská alej. Ve společnosti červené značky KČT se pak dostaneme k prvnímu zastavení, ke kapli Sv. Huberta. Sochy této novogotické stavby pocházejí od F. Bauera, návrh samotné kaple je pak dílem J. Wingelmüllera.
Od kaple jedeme Bořím lesem, opět po červené značce, k další architektonické zajímavosti na této trase. Jí je Rendez-vous, lovecký zámeček vystavěný v podobě římského vítězného oblouku na parkově upraveném palouku v blízkosti rybníka. Zámeček je zpřístupněn veřejnosti. Od Rendez–vous zamíříme kolem rybníčku k silnici spojující Valtice s Břeclaví a po dvou kilometrech jsme na valtické náměstí.
Valtice snad ani není třeba představovat. Kdo z nás by neznal Valtický zámek, Reistnu a hlavně valtická vína. Jednou z možností, jak si zpříjemnit návštěvu Valtic, je prohlídka místních zámeckých sklepů spojená s ochutnávkou skvělých valtických vín.
Valtický zámek vznikl původně jako hrad. Byl rozbořen Švédy, opraven a do dnešní podoby po několika přestavbách uveden rodem Liechtensteinů. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví státu.
Další možností je návštěva Národního zemědělského muzea, muzea vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Najdete jej přímo na náměstí v sousedství kostela Nanebevzetí Panny Marie. Mezi stálé expozice patří historie lisů na víno a dalšího nářadí potřebného k výrobě vína, další expozici pak představuje vývoj zelinářství a ovocnářství. Co si však rozhodně nenechte ujít, je interaktivní expozice ptactva lednicko-valtického areálu.
Z Valtic pak zamíříme vinicemi ke Kolonádě na Reistně. Vznikla v roce 1823 a nechal ji postavit Jan I. z Liechtensteinu na památku svých zesnulých bratrů Filipa a Aloise I. a zesnulého otce Františka Josefa I. Cílem toulek krajinou se stala již v první polovině 19. století.
Z Reistny sjedeme cestou mezi poli k Úvalům. Prokličkujeme vesničkou a zamíříme k Sedlci s největším rybníkem NPR – Nesytem. Cesta kolem Nesytu nás zavede až k Hraničnímu zámečku, dnes hotelu a restauraci na břehu Hlohoveckého rybníka.
Odtud nás cesta vede k předposlední zastávce, k empírovému zámečku Tři grácie. Byl vystaven v letech 1824 – 1825. Půlkruhová stavba spočívá na dvanácti jónských sloupech se stejným počtem výklenků s alegorickými sochami umění a věd od Josefa Kliebera. V pomyslném středu půlkruhu pak stojí sousoší tří bohyň – Athény, Afrodity a Artemis. Autorem sousoší je Martin Fischer.
Od Třech Grácií pak už vede přímá cesta k poslednímu zastavení, k Apollonovu chrámu. Pohledy na zapadající slunce z jeho terasy jsou prožitkem, na který se nezapomíná. I proto Apollon tvoří až na konec naší třicetikilometrové cesty.
