Článek
Představení Zkrocení zlé žen v podání Vlastenecké omladiny na nevelkém jevišti v Komenského škole s vtipnou a veršovanou češtinou byl zážitek. Adaptovat a režírovat přes čtyři sta let starou hru Williama Shakespeara bylo asi náročné, ale 130. výročí vzniku divadelního spolku bylo zřejmě výzvou.
A těch sto třicet let to spolek neměl lehké. Citované heslo „Kdos českého původu, lni ku svému národu“ pramenilo z obav o zánik české řeči mezi českou menšinou ve Vídni.
Rozkvět divadelního spolku byl zaznamenán až počátkem 20. století. V té době, co jiného než hostování členů Národního divadla, mohlo pozvednout vlasteneckou morálku krajanského spolku a ocenit vytrvalost a záslužnou snahu spolku zachovat češství u krajanů. Temnou stránkou pak bylo uzavření divadla s nástupem hnědé ideologie. Obnova spolku v dalších letech byla rysem vytrvalosti, a rozdělení spolku na dva tábory v šedesátých letech typickým rysem Čechů, pro které se těžko hledá vysvětlení.
Dnes, pokud máte divadelní vlohy, si ve spolku můžete zahrát. Řady mladých Čechů, kteří ve Vídni studují či pracují, docházejí na taneční kurzy, různé společenské akce, nebo jsou členy divadelního souboru. Takže žádné obavy, Vlastenecká omladina se určitě dožije dalšího kulatého výročí - v tom je vedoucí spolku Anna Vaďurová optimistkou.
Nyní se odebereme do stánku umění - Albertiny s výstavou obrazů ve stylu pointilismu. Pro laika je tento styl neznámý, ale stojí za to se s ním seznámit. Obrazy jsou tvořeny z barevných teček nebo čtverečků, musíte se na obrazy dívat z větší vzdálenosti a při přiblížení oceníte složitost malby při vytváření tvarů.
Kurátoři výstavy úmyslně vybrali pro srovnání řadu známých malířů, kteří v tomto stylu tvořili v kratším či delším období mezi rokem 1883 a 1930 – Paul Signac, George Seurat, Vincent van Gogh nebo Pablo Picasso. Některé obrazy jsou poznamenány impresionismem, jiné novými nastupujícími uměleckými směry.
Po notné dávce uměleckých zážitků je návštěva vánočních trhů balzámem na rozjitřenou psychiku. Musíte začít těmi nejmenšími, nejlépe v křivolakých uličkách Spittelberku s galeriemi a hospůdkami. Hitem letošních pochoutek je kupodivu bramborák, punč se podává s chutí exotických bylinek, a jen chuť svařeného vína se nezměnila. Pokud se neovládnete a nabízené si zopakujete, dostaví se opět touha po něčem uměleckém.
Nepřehlédnutelný je na Spittlelberku Atelier Jan s koženými uměleckými předměty výtvarníků Jana Brabence a jeho ženy Tamary, kde oceníte vynalézavost a šikovnost českých rukou.
Neúnavným turistům nabízí večerní Vídeň ještě barevnou podívanou v Prátru (viz video) a těm s nostalgickým cítěním sklenku heurige v selských staveních na okraji Vídně. Kde jsou ty časy, kdy se k "letošnímu" vínu servíroval jen levný sýr a salám.
