Článek
Hlasy Štěpána a Marie už bývá v Kouřimi slyšet jen při mimořádných příležitostech. Jsou umístěny v unikátní renesanční zvonici, vybudované roku 1525 italským mistrem Filippem.
Barokní zvony, zhotovené roku 1671 mladoboleslavským mistrem Janem Pricqueyem, jsou poslední z původních pěti, které kdysi vyzváněly do kraje. Největší z nich, Václav, byl po svém poškození v roce 1808 prodán k přelití do Chrudimi. Menší Apolena a nejmenší Umíráček byly zrekvírovány v první světové válce. Umíráček jako jediný z nich visel v tradiční poloze, srdcem dolů. Ostatní čtyři byly zavěšeny vzhůru nohama (princip vysokého točení) a do pohybu se uváděly šlapáním na pedály.
Proč jsou naopak?
Tato technická kuriozita, uplatněná původně na řadě míst ve středních a severovýchodních Čechách, se dnes kromě Kouřimi zachovala pouze v Rovensku pod Troskami. Spolehlivé vysvětlení tohoto zavěšení zvonů neexistuje, pravděpodobně se jednalo o inovaci, která se ale neujala, a proto ani nerozšířila.
Oproti klasickému zvonění je tento způsob mnohem razantnější, protože nedochází k postupnému rozhoupávání zvonu a už první úder zvonu má maximální hlasitost. Kouřimští si ale hýčkají jiné vysvětlení, pověst z dob vlády krále Ferdinanda I. Habsburského.
Kouřim se tehdy zapojila do stavovského povstání proti panovníkovi a odmítla poskytnout finanční podporu válce, kterou vedl králův bratr, císař Karel V. Ferdinand kouřimské potrestal konfiskací pozemků a stanovením vysoké pokuty. Když ale zanedlouho potom Kouřimí projížděl, hrdí konšelé odmítli vyzvánět na královu počest. Uražený panovník prý tehdy prohlásil: "Když mlčely při mém příjezdu do Kouřimi, ať tedy mlčí jednou provždy!"
Nařídil obrátit zvony srdci vzhůru, aby bylo znemožněno jejich použití. Jenže měšťané se nenechali zlomit. Dali přestavět zvonovou hranici tak důmyslně, že i když zvony zůstaly viset obráceně, přesto se na ně zvonit dalo.
Střed Evropy
Malé městečko s pouhými dvěma tisícovkami obyvatel ležící kousek od Kolína ale nenabízí pouze pověstný hlas zvonů. Město s bohatou historií je velkou studnicí nejrůznějších památek, včetně Muzea lidových staveb či historického jádra, které je památkovou zónou.
A jen tak mimochodem, přibližně 1,5 km za Kouřimí ve směru výjezdu na Kolín se nachází průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, prohlašovaný za astronomický střed Evropy.
