Kostelní zvon ve Studnici zněl společně s obřím zvonem v italském Roveretu

Naši legionáři významně přispěli ke vzniku samostatného státu Českoslovesko na různých místech v Evropě v mnoha bitvách první světové války. Někteří z nich se hrdinně ubránili přesile rakousko-uherských jednotek v bitvě u Rovereta 21. září 1918.

Po bitvě byly posbírány v údolí kolem města všechny zbraně a přetaveny do obrovského zvonu. Ten současný je už třetí v pořadí, když ty předchozí se časem unavily každovečerním zvoněním stovky úderů na počest mrtvých vojáků a možná i žalem pukly.  

Zajímavé je, že právě každého 28. října zvoní  roveretský zvon dvojnásobným počtem úderů. Je to právě na počest československých legionářů, kteří v Itálii bojovali. Dnes tedy nad Roveretem zazněly dvě stovky úderů. 

Podle kostelníka Josefa Hejčla je ale důležitější, že se po mnoha letech mlčení přidaly i naše zvony. "V totalitním režimu nebyli legionáři příliš zmiňováni. Bohužel i po revoluci docela dlouho trvalo, než jsme se o roveretském zvonění dozvěděli," řekl kostelník.

Letošní zvonění na Studnicku bylo teprve druhé. Poprvé místní farníci vyslyšeli výzvu novoměstské farnosti na společné zvonění vloni.

Zvon v Roveretu nese stále jméno Maria Dolens (Trpící matka), ale používaný název je Zvon míru. Pravděpodobně proto, že papež Pius XII, při křtu zvonu pronesl: „Mírem není nic ztraceno, válkou může být ztraceno vše.“

Tento text je ulit na dnešním zvonu, který měří neuvěřitelných 3,36 metru na výšku, průměr má 3,21 metru a váží 22,6 tuny. S největší pravděpodobností to je největší funkční zvon na světě.

Na italské frontě zemřelo 350 československých legionářů.

Kde je zvon ve Studnici?

Kde je zvon v Roveretu?