Konceptuální umělec a rektor AVU představil ve Valašském Meziříčí své zvukové participy

”Particip č. 187" je audio situace vytvořená přímo v daném místě - v GALERII KAPLE - vyvolávající mimořádně silný zážitek. Tomáš Vaněk po dobu tří dnů nahrával zvuky a uskutečnil různé akce pro vytvoření šesti poslechových míst se sluchátky. Jednotlivá místa jsou na sobě nezávislá, přesto tvoří jednu věc a tuto zvukovou instalaci vyvolávající u každého jedince vztahové iluzivní obrazy, už nikdy jinde neuslyšíte. Autor uvedl: „V první chvíli posluchač nemusí rozpoznat, co je nahrávka a co reálný zvuk, vydrží-li, je vtažen.“

Fascinován kvalitou zvuku, jež umožňuje binaurální stereo mikrofon, pracuje Vaněk se zvukem a zvukovými nahrávkami vyvolávají pocit skutečného dění od roku 2005. Zvukový mód záznamu je velmi autentický k reálnému slyšitelnému zvuku tak, že posluchač má dojem, že stojí přímo u zdroje. 

Binaurální nahrávky nejsou pořizovány klasickým mikrofonem, ale speciálním binaurálním stereo mikrofonem. Speciální hlava snímá zvuk vysoce citlivými mikrofony, které jsou ukryté v uších. Tímto způsobem vznikne binaurální nahrávka, která je zaznamenána přesně tak, jak byste zaznamenali zvuk svým sluchem.

První projekt využívající binaurální záznam zvuku, byl vytvořen v New Yorku a pro galerii Kaple zrealizoval další díl pokračování: Particip č. 187. Zvuková instalace Tomáše Vaňka je velmi minimalistická, přesto návštěvníkům poskytne mimořádně silný zážitek. Nahrávky pořízeny v daném místě - na stejném i poslouchané - přímo v prostorách galerie jsou impulsem vybízejícím k vnímání různorodé zvukové situace. 

Pro vytvoření autentické zvukové situace pořizoval autor po dobu tří dnů nahrávky, které vyvolávají u každého jedince vztahové iluzivní obrazy, jež při poslechu vycházejí právě z nevizuálního prvku - zvuku. Vaňkův projekt nás vybízí k poslechu, sugesci, iluzi, zastavení se v čase a samotnému vniknutí do nitra své představivosti. Je to hra, přiznaná mystifikace, ale i zajímavý test naší představivosti a schopnosti vstřebat nezvyklým způsobem nové zážitky bez vizuální spoluúčasti a korekce. V první chvíli posluchač nemusí rozpoznat co je nahrávka a co reálný zvuk, vydrží-li, je vtažen.

Tomáš Vaněk, rektor Akademie výtvarných umění v Praze, umělec střední generace a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2001 patří k výrazným osobnostem generace prosazující se kolem poloviny 90. let. Ve své práci využívá tenzi vznikající mezi skutečností a představou, věcí a stínem, rolí umělce a diváka, zkoumá posuny mezi tvůrčím a rutinním aktem, mezi soukromým a veřejným, vnímáním a vědomím.