Článek
Nevšední publikace je kombinací pohádkové knížky proložené písničkami, zpěvníku včetně not, tematicky sladěného obrázkového doprovodu a do zadní strany obalu vsazeného CD, na němž najdeme audioverzi úvodního příběhu a všech sedm skladeb-písní. Zajímavou neobvyklostí jsou QR kódy na poslední straně knihy, jejichž pomocí si vybrané písně můžete přehrát třeba v mobilu.
Kdo to tady bručí? záměrně necílí na žádnou věkovou skupinu. Vždyť předčítat můžete už i novorozeněti. Nudit se ale určitě nebude pětileté dítě, stejně tak desetileté a nejspíš ani starší.
Kniha totiž sleduje koncept „pospolitosti“, který nemusí zahrnovat nutně rodinu, ačkoli jí je určena primárně, ale též zájmové kroužky zaměřené muzicírování nebo soukromou výuku hry na hudební nástroj. Alternativnější výuce tohoto směru navíc může pomoci zvlášť vydaný pracovní sešit.
Kniha-zpěvník tedy nezahání dítě do kouta k samostatné tiché hře, ale zapojuje všechny okolo. Rodič nebo dospělý může knihu předčítat, starší děti si přečtou samy. Pohádkový příběh se dá poté znovu vyprávět podle obrázků, které najdeme na každé dvoustraně. Nebo lze pohádku poslouchat na CD a obrázky k tomu hledat. A poté třeba uspořádat s dětmi koncert včetně divadelního představení…
Z vlastní zkušenosti si dokáži dobře představit využití knihy a audionosiče ve společnosti dětí během dlouhé jízdy autem, během dosud nerozhýbané narozeninové oslavy, na deštivé odpoledne na chalupě nebo třeba při chřipkové rekonvalescenci, kdy je nutné držet dítko „v klidu“.
Hlavními hrdiny knihy Kdo to tady bručí? jsou, jak uvádí nakladatel (Vydavatelství Váha), obyvatelé jednoho domku, rodina Flétničkových. A v té rodině je náramně veselo, protože si rádi zpívají a hrají. Každá z flétniček má svou písničku. Pohybujeme se částečně v běžném, částečně ve snovém světě, protože mluví a zpívají nejen zvířátka, ale i běžné předměty. V textu Václava Bratrycha jsou nevšední metafory a další použité výrazové prostředky tohoto velmi poetického textu.
Co dává v audiopodobě textu neuvěřitelný náboj, je místy až „divadelní“ čtení známého herce Jiřího Lábuse, který má pochopitelně s vyprávěním dětských příběhů dlouholeté zkušenosti. Za samostatnou zmínku stojí ilustrace Jitky Petrové, která Flétničkovým vtiskla podobu již v roce 2010, kdy celý projekt začal.
Projekt Flétničkových, podrobně popsaný na webu www.fletnickovi.cz, je dílem zejména Václava Bratrycha, který napsal (nebo spolunapsal) veškeré texty a zejména zkomponoval hudbu.
V roce 2010 vyšla v rámci projektu ve stejném formátu již první publikace nazvaná Čtyři flétničky aneb Jak Soprinka našla ztracenou písničku. Na druhou polovinu roku 2018 se počítá se třetím pokračováním této řady nazvaným Veliké noční dobrodružství. Projekt Flétničkových zahrnuje různé doprovodné programy, posledním počinem bylo zatím prosincové dětské divadelní představení v divadle v Dlouhé nazvané Flétničkovi - Kdo to tady bručí?.