Kde přesně stála a jak byla velká? V Holešově zaměří základy nacisty vypálené synagogy

Badatelský průzkum pod vedením archeologů z brněnského Ústavu archeologické pamatkové péče proběhne během srpna. Postupovat se bude neinvazivními metodami bez pomoci krumpáče a lopat. 

„Použijeme georadar, odporové měření a mikrosondy a výsledek práce přeneseme na povrch prostřednictvím symbolické zídky nebo dlažby. Skutečné základy ovšem zůstanou skryty pod zemí, protože jen tam jsou chráněny,” vysvětlil průběh výzkumu archeolog Adam Fojtík. Dodal, že poté se tým pokusí zapsat základy na seznam chráněných kulturních památek. Následovat by měly také přednášky a vydání publikace.

Nová synagoga byla postavena v roce 1893 podle návrhu vídeňského architekta přerovského původu Jakoba Gartnera v tehdy velmi módním maursko-orientálním stylu. Během druhé světové války se ji někdo pokusil vypálit. Poprvé byl požár uhašen, podruhé v roce 1941 dostali hasiči příkaz nehasit a synagoga opravdu vyhořela. V roce 1942 vydali úřady příkaz ruiny zbourat.

V Holešově sídlila jedna z největších židovských komunit na Moravě. Za druhé světové války mnoho židovských rodiny zahynulo ve vyhlazovacích táborech a během druhé poloviny 20. století komunita zcela zanikla.

Dochoval se židovský hřbitov, na kterém je pochován rabín Šach, jedna z nejvýznamnějších osobností židovství. Ve druhé polovině 17. století působil v holešovské staré synagoze z roku 1560, která je po něm pojmenována. Je čtvrtou nejstarší v Česku a světově ceněna je díky vzácné vnitřní výzdobě polského typu. V době druhé světové války nesloužila jako synagoga, nýbrž jako řemeslná dílna a byt. Zřejmě to ji před řáděním nacistů zachránilo.

Vzácné nástěnné malby byly objeveny až po válce. Komunisté proto památku zpřístupnili veřejnosti a Šachova synagoga se tak spolu s pražskou Staronovou stala jedinou v Československu, do které mohli lidé za socialismu vstoupit a prohlédnout si ji.