Hlavní obsah

Kariéru i život talentované herečky Kláry Jernekové zabily samota, deprese a alkohol

Novinky, Robert Rohál

Není to tak dávno, co ČT ART uvedla reprízu slavné televizní pohádky Princezna Pampeliška. Hlavní roli zde vytvořila Klára Jerneková, která by se v těchto dnech dožila sedmdesáti let. Dlouholetá členka činohry Národního divadla už ale dvanáct let nežije.

Foto: archiv autora

Klára Jerneková jako Princezna Pampeliška. Televizní pohádka měla premiéru v roce 1967.

Článek

Klára Jerneková, která se narodila 14. ledna 1945 v Praze, pochází z umělecké rodiny. Zatímco její matkou byla herečka Jiřina Stránská (1912 - 1999), otcem byl divadelní režisér Karel Jernek (1910 - 1992).

Nelze se tedy divit, že i mladičkou Kláru to táhlo k divadlu a herectví. Ostatně už coby studentka malostranského gymnázia Jana Nerudy hrála v dramatickém kroužku. Maturovala v roce 1962 a zanedlouho potom nastoupila na pražské DAMU, kterou absolvovala v roce 1966.

Ještě coby posluchačka herectví hostovala v Divadle E. F. Buriana, ale také například v divadélku Semafor. Jejím prvním a zároveň i posledním angažmá bylo od 1. srpna 1966 Národní divadlo Praha, kde působila až do 31. července 2000. Důvodem odchodu byla malá vytíženost a snad i nespolehlivost, za kterou stály rozháraný osobní život a alkohol.

Přitom její profesionální začátky byly uchvacující, dokonce ji přirovnávali k Haně Kvapilové. Už na samém začátku se na naší první scéně uplatnila v lyrických a básnických dramatech. Od naivek se dokázala přehrát k velkým ženským charakterním postavám, ale stejně tak dokázala zaujmout jako komediální herečka.

Na jevišti jsme ji mohli vidět například jako Hedviku v Ibsenově Divoké kachně, Mimi v Čapkově Loupežníkovi, Kateřinu ve Shakespearově komedii  Zkrocení zlé ženy nebo Desdemonu v Othellovi.

Z dalších výrazných postav možno vzpomenout ještě také její Mahulenu (Radúz a Mahulena), Rózu (Vytetovaná růže), Kláskovou (Lucerna), Gianninu (Vějíř), Zoe (Vůně květin), Ronu (Kennedyho děti), Gnese (Náměstíčko) či Anežku (Škola pro ženy). To byly ještě časy, kdy šla z role do role a byla jednou z největších hvězd naší první scény.

Vedle divadla se uplatnila také v rozhlase, dabingu a televizi. Právě na obrazovce dostala několik vděčných příležitostí. Nebyla to jen její nezapomenutelná Princezna Pampeliška (1967) nebo Bohdanka v pohádce Sedmero krkavců (1967), ale třeba i její rozverná služtička Rozálie v televizním seriálu Byli jednou dva písaři (1972). Zahrála si však i v seriálech Tajemství proutěného košíku (1977) nebo Synové a dcery Jakuba skláře (1985). Svou poslední seriálovou roli měla v seriálu Hotel Herbich (1999).

Manželem Kláry Jernekové byl její divadelní kolega Josef Čáp (1946 - 2001), s nímž měla syna Filipa (*1971), který je rovněž herec. Manželství ale skončilo rozvodem a citlivá herečka se stále hlouběji propadala do samoty a depresí. Právě alkohol a prášky způsobily konec jedné mimořádně talentované umělkyně. Klára Jerneková zemřela 31. července 2003 ve věku pouhých 58 let.

Výběr článků

Načítám