Hlavní obsah

Karel IV. s Václavem IV. na společné cestě po královských hradech

Novinky, Jiří Cysař

Dne 26. února 1361 se vyplnil velký sen Karlu IV. a narodil se mu prvorozený syn Václav - stalo se tak v Norimberku. Jméno Václav dostal, jelikož mělo zrcadlit přemyslovsko-lucemburskou tradici.

Foto: Jiří Cysař

Karel IV. a Václav IV.

Článek

Mimo jiné sám Karel IV. měl stejné jméno Václav při narození, až později přijal jméno Karel při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném.

Po narození poslal do Cách hroudu zlata o váze jeho novorozeného syna Václava. Po křtinách Václava IV. dne 11. dubna 1361 v Norimberku v kostele sv. Sebalda se konala hostina a oslava na hradě Wenzelsburg, kam Karel IV. pozval hosty této vysoce ceněné události - tedy oslavy křtu syna. A to jak českou šlechtu, tak biskupy a arcibiskupy.

Wenzelsburg či Wenzelschloss jsou německé názvy středověkého hradu v městečku Lauf an der Pegnitz nedaleko Norimberku v Německu. Hrad měl původně strážní funkci, nechal jej vybudovat císař Karel IV. roku 1356 na Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem na rozvalinách staršího štaufského hradu. Dominantou hradu je erbovní sál 112 erbů Českého království. Je to nejvzácnější sbírka české a moravské heraldiky.

Králem ve dvou letech

Další zajímavostí ze života prvorozeného syna Václava a dědice trůnu byla jeho korunovace roku 1363, tedy dvouletého, na českého krále. Korunovace dvouletého dítěte byla i na tehdejší dobu velice neobvyklá, se konala v katedrále s. Víta na Pražském hradě.

Karel ji vykonal, aby zamezil jakýmkoliv pochybnostem o právu jeho syna na trůn. Korunovace byla provedena arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.

Společné cesta Karla IV. a Václava IV. na francouzský dvůr

Roku 1377 se vydal otec a syn do Louvru na francouzský trůn. Pro tuto cestu měl již starý a nemocný král dva důvody. Za prvé získat podporu pro lucemburský rod pro nástupnictví jeho syna a za druhé uvést Václava IV. do vysoké politiky.

Cestu zahájili v 11. listopadu 1377 na hradě Tangermünde a po snadném projetí následovala delší přestávka v Cáchách. Zajímavostí je, že cesta kopírovala cestu Karla Velikého na francouzský dvůr v její celé trase. Poté jel do Bruselu a dále směřoval města Cambria až na francouzské území v Compiégne.

Zde také jej očekávali zástupci francouzské královské rodiny v čela s Ludvíkem II. Bourbonským. Bohužel byl císař Karle již velice nemocen a nemohl jezdit na koni, byl nošen na nosítkách či jezdil ve voze. Navštívil tedy i kostel Sain-Denis kde se ukládají ostatky francouzských panovníků, slavnostní večere se již neúčastnil, byl zde jen jeho sedmnáctiletý syn Václav.

V sobotu 16. ledna 1378 návštěva skončila a otec se synem se vydali, po rozloučeni s Karlem V. a výměnou prstenů a darů, na zpáteční cestu. Byl to poslední rok vlády Karla IV., jelikož v listopadu tohoto roku onemocněl zápalem plic a 29. listopadu 1378 umírá na Pražském hradě.

Hrad Tangermünde je položený severně od Magdeburku na levém břehu Labe. Toto místo navštívil císař poprvé v roce 1373. V následujících letech byl na břehu Labe mimo obvod městských hradeb budován císařský hrad.

Ve městě samotném bylo zesilováno a budováno opevnění a probíhala intenzivně výstavba kostela sv. Štěpána. V roce 1377 zřídil Karel IV. na hradu v Tangermünde kolegiátní kapitulu, tak jak to dříve učinil u Všech svatých na Pražském hradě a na Karlštejně. Už z toho je zjevné, jak velký význam Karel IV. tomuto místu na Labi připisoval.

Výběr článků

Načítám