Karel IV. s Václavem IV. na společné cestě po královských hradech

Mimo jiné sám Karel IV. měl stejné jméno Václav při narození, až později přijal jméno Karel při biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném.

Po narození poslal do Cách hroudu zlata o váze jeho novorozeného syna Václava. Po křtinách Václava IV. dne 11. dubna 1361 v Norimberku v kostele sv. Sebalda se konala hostina a oslava na hradě Wenzelsburg, kam Karel IV. pozval hosty této vysoce ceněné události - tedy oslavy křtu syna. A to jak českou šlechtu, tak biskupy a arcibiskupy.

Wenzelsburg či Wenzelschloss jsou německé názvy středověkého hradu v městečku Lauf an der Pegnitz nedaleko Norimberku v Německu. Hrad měl původně strážní funkci, nechal jej vybudovat císař Karel IV. roku 1356 na Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem na rozvalinách staršího štaufského hradu. Dominantou hradu je erbovní sál 112 erbů Českého království. Je to nejvzácnější sbírka české a moravské heraldiky.

Další zajímavostí ze života prvorozeného syna Václava a dědice trůnu byla jeho korunovace roku 1363, tedy dvouletého, na českého krále. Korunovace dvouletého dítěte byla i na tehdejší dobu velice neobvyklá, se konala v katedrále s. Víta na Pražském hradě.

Karel ji vykonal, aby zamezil jakýmkoliv pochybnostem o právu jeho syna na trůn. Korunovace byla provedena arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.

Roku 1377 se vydal otec a syn do Louvru na francouzský trůn. Pro tuto cestu měl již starý a nemocný král dva důvody. Za prvé získat podporu pro lucemburský rod pro nástupnictví jeho syna a za druhé uvést Václava IV. do vysoké politiky.

Cestu zahájili v 11. listopadu 1377 na hradě Tangermünde a po snadném projetí následovala delší přestávka v Cáchách. Zajímavostí je, že cesta kopírovala cestu Karla Velikého na francouzský dvůr v její celé trase. Poté jel do Bruselu a dále směřoval města Cambria až na francouzské území v Compiégne.

Zde také jej očekávali zástupci francouzské královské rodiny v čela s Ludvíkem II. Bourbonským. Bohužel byl císař Karle již velice nemocen a nemohl jezdit na koni, byl nošen na nosítkách či jezdil ve voze. Navštívil tedy i kostel Sain-Denis kde se ukládají ostatky francouzských panovníků, slavnostní večere se již neúčastnil, byl zde jen jeho sedmnáctiletý syn Václav.

V sobotu 16. ledna 1378 návštěva skončila a otec se synem se vydali, po rozloučeni s Karlem V. a výměnou prstenů a darů, na zpáteční cestu. Byl to poslední rok vlády Karla IV., jelikož v listopadu tohoto roku onemocněl zápalem plic a 29. listopadu 1378 umírá na Pražském hradě.

Hrad Tangermünde je položený severně od Magdeburku na levém břehu Labe. Toto místo navštívil císař poprvé v roce 1373. V následujících letech byl na břehu Labe mimo obvod městských hradeb budován císařský hrad.

Ve městě samotném bylo zesilováno a budováno opevnění a probíhala intenzivně výstavba kostela sv. Štěpána. V roce 1377 zřídil Karel IV. na hradu v Tangermünde kolegiátní kapitulu, tak jak to dříve učinil u Všech svatých na Pražském hradě a na Karlštejně. Už z toho je zjevné, jak velký význam Karel IV. tomuto místu na Labi připisoval.

Další podrobnosti a fotografie