Článek
Přednáška přibližuje na první pohled možná trochu kuriózní či kontroverzní téma, ale v zásadě je lékař-člověk ideálním „pokusným králíkem“ pro lékaře-vědce. A co všechno byli lékaři v dějinách schopni a ochotni podstoupit, aby posunuli hranice medicíny, Pirk jako sběratel starých lékařských knih a milovník historie přiblíží.
„Moje životní filosofie je, že lidský život je krásná barevná vitráž, která má spoustu různobarevných sklíček. A je jenom na nás, jak které to sklíčko necháme rozzářit. Jsou období, kdy dělá člověk tohle, pak to může opustit, když se mu po tom zasteskne, tak se k tomu sklíčku může vrátit, zase ho vyleští…a tak zažije život v celé té pestrobarevnosti,“ přiblížil Pirk svou životní filosofii. Podobně zpracoval právě i téma, jak lékaři experimenty sami na sobě přispěli k pokroku v medicíně.
Usměvavý chirurg, který od roku 1991 transplantoval víc jak dvě stě srdcí, je už čtvrtou generací lékařů v rodině. „Praděd a děda byli praktikové, tatínek kardiolog, já kardiochirurg, lékařem je i strýc a sestra. Jenom mí dva synové se nepotatili.“
„Domluvit se s panem profesorem na přednášce v Polici bylo vlastně snadné. Jediné, na čem jsme se trochu ‚zasekli‘, bylo doladění termínu. Přeci jen pan profesor má diář dost zaplněný, ale díky tomu, že jsme přednášku domlouvali s víc jak půlročním předstihem, dokázali jsme najít termín, který vyhovoval jak nám, tak panu Pirkovi,“ přibližuje zákulisí přednášky Pavel Frydrych se spolku Apeiron.