Článek
Jednu z prvních ornitologických rezervací v Evropě na ochranu havranů polních totiž založil veltruský hrabě Chotek již v roce 1826. O šedesát let později zde bylo napočítáno 4392 havraních hnízd. V roce 1955 byl počet hnízdících párů odhadován na přibližně půldruhého tisíce.
Pro mnohé to možná bude překvapení, ale naši havrani odlétají na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají až ze vzdáleností 1500 km havrani převážně ze středního Ruska. Oba migrující druhy však patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, a tak jejich odchyt za účelem kroužkování vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu.
Pro mnohé to možná bude překvapení, ale naši havrani odlétají na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají až ze vzdáleností 1500 km havrani převážně ze středního Ruska. Oba migrující druhy však patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, a tak jejich odchyt za účelem kroužkování vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu.
Pro mnohé to možná bude překvapení, ale naši havrani odlétají na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají až ze vzdáleností 1500 km havrani převážně ze středního Ruska. Oba migrující druhy však patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, a tak jejich odchyt za účelem kroužkování vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu. Havrani, kterých máme v Evropě přibližně třicet pět milionů, patří mezi silně společenské ptáky. V takzvaném mimohnízdním období se objevují v tisícových hejnech. Na společných shromaždištích a nocovištích se koncentrují mnohdy celé desetitisíce ptáků. Co se potravy týče, jsou to typičtí všežravci, vyhledávají třeba žížaly, hmyz nebo i odpadky, v menší míře požírají ovoce, vejce a dokáží si ulovit rovněž menší savce.
Pro mnohé to možná bude překvapení, ale naši havrani odlétají na zimu do Francie a naopak do Čech přilétají až ze vzdáleností 1500 km havrani převážně ze středního Ruska. Oba migrující druhy však patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, a tak jejich odchyt za účelem kroužkování vyžaduje značné zkušenosti a sofistikované metody odchytu. Havrani, kterých máme v Evropě přibližně třicet pět milionů, patří mezi silně společenské ptáky. V takzvaném mimohnízdním období se objevují v tisícových hejnech. Na společných shromaždištích a nocovištích se koncentrují mnohdy celé desetitisíce ptáků. Co se potravy týče, jsou to typičtí všežravci, vyhledávají třeba žížaly, hmyz nebo i odpadky, v menší míře požírají ovoce, vejce a dokáží si ulovit rovněž menší savce.
A kam se v posledních letech poděla havraní kolonie z Veltrus? To je částečně záhada i pro ornitology. Havrani si v nedávných letech oblíbili zejména sousední Kralupy, kde v zimě poměrně snadno nacházejí potravu u místních popelnic a kontejnerů.
Největším nocovištěm havranů se v posledních letech stala hustá listnatá stromořadí na levém břehu řeky Vltavy nad nelahozeveskými tunely.
Nocoviště opouštějí havrani vždy ráno a tisícová hejna odlétají často až do Prahy za potravou, aby se před soumrakem opět vrátila na shromaždiště v Kralupech, kterým bývají zpravidla pole a louky mezi dnešním kralupským Synthosem a místním koupalištěm.
Potom jako na povel následuje rituální přelet na nocoviště, což je často velká podívaná pro školní žactvo, které v posledních letech přijíždí se svými učiteli do Kralup pozorovat právě přilétající havrany, a to po předchozím odborném výkladu profesionálních ornitologů.
Přední český ornitolog RNDr. Jaroslav Škopek Ph.D. při svém zaníceném výkladu, kterým doprovázel svoji výborně připravenou audiovizuální prezentaci.
Veltruský sálek obrazové galerie Ladislava Čepeláka během přednášky o havranech praskal doslova a do písmene ve švech.