Článek
Malý velký skvost
Nádherně opravený renesanční zámek s přilehlým parkem nese erb Martiniců s lekníny, jehož čelný představitel Jaroslav Bořita z Martinic byl nenáviděným rekatolizátorem pobělohorských Čech.
Ve městě je soubor skvostných renesančních památek, v kostele nejstarší varhany ve střední Evropě z roku 1587, pod podlahou kostela kostnice. Jsou tu také nádherně zdobené oratoře pro šlechtu a bohaté měšťanstvo.
Věž zámku je po domluvě vyhlídková, přístupná je i kaple Panny Marie, upomínka na panování Martiniců, díky nimž panství vzkvétalo. Byl to jeden z nejvíce prosperujících majetků království.
Z hradu renesanční sídlo
Před rokem 1460 tu založil Bořita z Martinic gotický hrad, z něhož se zachovala právě jen kaple. To už se rod zařadil majetkem mezi panské. Na zdech zámku zvenku spatříte znak Martinice, a také znak jeho manželky Anny Dražické z Kunvaldu.
Martinicové shromažďovali úspěšně majetek, Jiří Bořita nechal přestavět sídlo do současné podoby v roce 1586.
Nejvíce se do dějin zapsal synovec Jiřího Jaroslav, svržený spolu se Slavatou českými protestanty roku 1618 z okna Pražského hradu. Protože dopadli zřejmě na hnůj a nic se jim nestalo, byla jejich pomsta kromobyčej sladká. Za věrnost Habsburkům byl Martinic povýšen mezi hrabata, z konfiskací si nahrabal obrovský majetek, a tak zajistil i potomstvo. Absolutně ho nenáviděl jezuita a vlastenec Bohuslav Balbín, ten Smečno ani nezmínil ve svém díle Rozmanitosti království českého.
Martinicové vymřeli roku 1789 po meči, Marie Anna se o dva roky později provdala z hraběte Clama. Zajímavé je, že Karel Nepomuk Clam-Martinic, důstojník a vysoký politik, byl údajně otcem Boženy Němcové. Měl ji mít s nejmladší sestrou kněžny Zaháňské Dorotheou, ta ale byla vdaná.
Na nádvoří zámku uvidíte řadu erbů, v parku stojí salla terena postavená M. Dietzenhoferem a dvě sochy siláků. Ve vjezdu najdete desku věnovanou pétépákům, kteří sloužili v kladenských dolech.
Socha Nejsvětější trojice od I. Platzera je monument u kostela, vjezd do zámku střeží dva vysoké pylony.
Martinice v Čechách kvůli rekatolizaci v lásce neměli, po vzniku republiky museli z rodového sídla odejít. Cestou do rakouského Clamu jim ukradli téměř celý přepravovaný majetek.
Bunkr u zdi
U zadní zdi zámku stojí řopík, byl muzejním objektem, naproti němu je skanzen vojenské techniky. Bunkr byl původně po okupaci Němci určen k likvidaci, ale panovala obava, že by exploze mohla poškodit zámek, tak ho nechali stát. Dlouhá léta se o něj i skanzen staral Jan Krinke. Po neshodách s úřady bunkr zavřel. Loni, 28. září, zemřel.
Ve Smečně poprvé zkoušel svůj parostroj Josef Božek, vznikla tu první česká spořitelna a první mateřská škola.
Zlodějíčci
V polích za Smečnem stojí kamenný obelisk (pyrám), zbudovaný roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.
Na podstavci byly ze čtyř stran umístěny dedikační nápisy. Skončily asi v některé sběrně.
