Hlavní obsah

Jméno Muncifaj nosilo město Smečno ještě v 19. století

Novinky, Vratislav Konečný

Malé město Smečno na Kladensku, připomínané kolem roku 1250, je plné zajímavostí. Na žádost Bořity z Martinic král Vladislav Jagellonský v roce 1510 nechal přejmenovat Smečno na Muncifaj (Dubovou horu) z latinského Mons fagi. Název, který zní jako z Drdových pohádek, se užíval až do 19. století.

Foto: Vratislav Konečný

Interiéry smečenského zámku slouží jako sociální ústav.

Článek

Malý velký skvost

Nádherně opravený renesanční zámek s přilehlým parkem nese erb Martiniců s lekníny, jehož čelný představitel Jaroslav Bořita z Martinic byl nenáviděným rekatolizátorem pobělohorských Čech.

Ve městě je soubor skvostných renesančních památek, v kostele nejstarší varhany ve střední  Evropě z roku 1587, pod podlahou kostela kostnice. Jsou tu také nádherně zdobené oratoře pro šlechtu a bohaté měšťanstvo.

Věž zámku je po domluvě vyhlídková, přístupná je i kaple Panny Marie, upomínka na panování Martiniců, díky nimž panství vzkvétalo. Byl to jeden z nejvíce prosperujících majetků království.

Z hradu renesanční sídlo

Před rokem 1460 tu založil Bořita z Martinic gotický hrad, z něhož se zachovala právě jen kaple. To už se rod zařadil majetkem mezi panské. Na zdech zámku zvenku spatříte znak Martinice, a také znak jeho manželky Anny Dražické z Kunvaldu.

Martinicové shromažďovali úspěšně majetek, Jiří Bořita nechal přestavět sídlo do současné podoby v roce 1586.

Nejvíce se do dějin zapsal synovec Jiřího Jaroslav, svržený spolu se Slavatou českými protestanty roku 1618 z okna Pražského hradu. Protože dopadli zřejmě na hnůj a nic se jim nestalo, byla jejich pomsta kromobyčej sladká. Za věrnost Habsburkům byl Martinic povýšen mezi hrabata, z konfiskací si nahrabal obrovský majetek, a tak zajistil i potomstvo. Absolutně ho nenáviděl jezuita a vlastenec Bohuslav Balbín, ten Smečno ani nezmínil ve svém díle Rozmanitosti království českého.

Martinicové vymřeli roku 1789 po meči, Marie Anna se o dva roky později provdala z hraběte Clama. Zajímavé je, že Karel Nepomuk Clam-Martinic, důstojník a vysoký politik, byl údajně otcem Boženy Němcové. Měl ji mít s nejmladší sestrou kněžny Zaháňské Dorotheou, ta ale byla vdaná.

Na nádvoří zámku uvidíte řadu erbů, v parku stojí salla terena postavená M. Dietzenhoferem a dvě sochy siláků. Ve vjezdu najdete desku věnovanou pétépákům, kteří sloužili v kladenských dolech.

Socha Nejsvětější trojice od I. Platzera je monument u kostela, vjezd do zámku střeží dva vysoké pylony.

Martinice v Čechách kvůli rekatolizaci v lásce neměli, po vzniku republiky museli z rodového sídla odejít. Cestou do rakouského Clamu jim ukradli téměř celý přepravovaný majetek.

Bunkr u zdi

U zadní zdi zámku stojí řopík, byl muzejním objektem, naproti němu je skanzen vojenské techniky. Bunkr byl původně po okupaci Němci určen k likvidaci, ale panovala obava, že by exploze mohla poškodit zámek, tak ho nechali stát. Dlouhá léta se o něj i skanzen staral Jan Krinke. Po neshodách s úřady bunkr zavřel. Loni, 28. září, zemřel.

Ve Smečně poprvé zkoušel svůj parostroj Josef Božek, vznikla tu první česká spořitelna a první mateřská škola.

Zlodějíčci

V polích za Smečnem stojí kamenný obelisk (pyrám), zbudovaný roku 1847 na památku hraběte Karla Jana Nepomuka Clam-Martinice jeho úředníky.

Na podstavci byly ze čtyř stran umístěny dedikační nápisy. Skončily asi v některé sběrně.

Výběr článků

Načítám