Článek
Vydat sbírku básní v dnešní (Blesku)rychlé a klipovité době je počin nejenom vpravdě záslužný, ale také hodně odvážný. Herečka, zpěvačka, improvizátorka a nyní už i básnířka Jitka Osička má odvahy na rozdávání. Dokazuje to na svých originálních improvizačních večerech a nyní i svojí první básnickou sbírkou.
A obdobně, jako při improvizačních večerech či pásmu nazvaném Pohybové obrazy, ve kterých se performerka vyjadřuje zpěvem, hudbou a především řečí těla, tancem, tvořila a koncipovala svoji básnickou sbírku. Vizuální obrazy, pohyb, tanec, city, vášně, vztahy, sny i pohodu přetavila do slov, veršů a obrazů poetických.
Sbírka Sladěno medem dává čtenáři možnost hravou formou hledat a také nacházet odpovědi na mnohé otázky, které si každý nosí hluboko v sobě. Jsou to často básně grafické, které napovídají, kde a jak ony výše zmínění odpovědi nalézat. Mnohdy autorka rezignovala na přesný rým či rytmus, aby dala vyznít pointě, sdělení či poselství. Často a ráda si pohrává se slovy a především s jejich významy. Proto také nezřídka využívá homonyna, jak to dokazuje i titul celé sbírky. Ostatně podobně mění významy slov i při názvech svých improvizačních večerů.
Sladěno medem je především poetickou sbírkou plnou symbolů, odkazů, která si klade za cíl otevírat čtenáři brány do dalších pater a dimenzí na různých úrovních vědomí. Nejsou to básně prvoplánové, jednoduché. Někdy k jejich pochopení a k ponoru pod hladinu autorčina světa nestačí přečtení napoprvé...