Jilm je černošínskou raritou

Ten černošínský je totiž raritou, jak při své návštěvě města vysvětlil botanik RNDr. Václav Větvička. „Dříve rostly na českém území poměrně hojně tři druhy, a to jilm horský nebo-li drsný, jilm vaz a jilm habrolistý. Ten první rostl převážně ve vyšších polohách, vaz byl součástí lužních lesů a jilm habrolistý rostl také ve smíšených porostech podél řek, v luzích a na zaplavovaných místech,” vysvětluje Větvička. 

Ale ve 30. letech 20. století se v Evropě objevila první vlna tzv. grafiozy jilmů. Jde o houbové onemocnění, způsobované nižší houbou Ceratocystis ulmi. Ta napadá živá vodivá (periferní) pletiva v blízkosti kambia (ztlušťovacího kruhu) a prorůstá cevní svazky.

„Na řezu mladou větévkou se onemocnění jeví jako tmavý prstenec. Spóry této houby přenášejí lýkožrouti, brouci z čeledi Scolytidae. Ti nahlodávají mladé větévky v místě, kde odbočují (v paždí, v místě rozvětvení), kladou tam vajíčka a přitom (neúmyslně) jilm nakazí houbou. Od té doby se lesníci i zahradníci snažili vypěstovat nebo nalézt odolnější druhy jilmů. Takovým se ukázal hybridogenní jilm, později, po 2. sv. válce ještě středoasijské jilmy, např. Ulmus pinnato-ramosa. Výzkumem se tehdy zabýval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti na slovenských pracovištích,” říká botanik.

Podle jeho slov pak v 60. letech 20. století po velkoplošném odvodnění polí a luk (tzv. melioracích) došlo zejména na jižním Slovensku a na jižní Moravě k výraznému poklesu spodních vod nejméně o jeden metr. Zbylé jilmy, které broukům a houbě odolávaly jen za předpokladu, že byly v dobré kondici a měly dostatek dostupné podzemní vody, začaly chřadnout, takže v roce 1975 bylo konstatováno na speciální konferenci v Nových Zámcích na Slovensku, že jilm habrolistý již na území státu vyhynul z 98 procent.

Jilm horský odolával ještě po několik dalších let, jilm vaz ustupuje teprve v poslední době. Podle rozhodnutí tehdejšího ministerstva lesního a vodního hospodářství byl jilm, všechny druhy, vyřazen z lesních hospodářských plánů a přestal se pěstovat. Tím nejen že ztratily naše lesy i parky výraznou dřevinu, ale především zmizelo jedno z nejkrásnějších dřev, jaké mohly mít evropské stromy.

„V současné době je jilm habrolistý velmi vzácný, vyskytující se jen tam, kde rostl izolovaně a nemohl být infikován. Jilm horský dožívá jen ostrůvkovitě a jilm vaz roste jen roztroušeně. Černošínský jilm je tedy svým způsobem raritou, živým památníkem někdejší květeny,” řekl závěrem Václav Větvička.

Starosta Černošína je na tento strom jaksepatří pyšný. „Moc mě taková zpráva potěšila, zvláště od pana Větvičky, který je mistrem svého oboru. Rozhodli jsme se na tento strom upozornit i návštěvníky našeho města a nechali jsme udělat tabuli ke stromu, aby se lidé dočetli, co zde za raritu máme. Doufám, že strom bude stále zdravý. Pan Větvička mě navíc upozornil na krásnou bílou růži u kostela, i k té jsme dali tabuli s popiskou,” uvedl starosta města Černošína Miroslav Plincelner.