Článek
Kdo si ráno před šestou a vlastně i desítky minut poté přivstal, nebo cestou do či z práce měl možnost pohlédnout k západnímu obzoru, tomu nemohla uniknout scéna rudě potemnělého měsíčního kotouče, pozvolna pak se měnícího v úzký srpek. Letošní úplné zatmění našeho nebeského souputníka Měsíce patřilo k těm nejkrásnějším a milovníkům nebeských jevů nejočekávanějším.
Bulvár se při oznamování předháněl v poutavých názvech jako krvavý superměsíc, rudý vlčí superúplněk a podobně, nicméně faktem je, že se jednalo o na dlouhou dobu poslední úplné zatmění Měsíce, další bude až za více než šest let. Maximální fáze zatmění proběhla dvanáct minut po šesté ranní, nejlepší pohledy na zatmění byly od zhruba tři čtvrtě na šest do půl sedmé, celý průběh trval hodinu a dvě minuty, ovšem první ponoření do stínu Země nastalo již v půl páté, úplné finále pak připadlo na osmou hodinu.
Jihovýchodní oblohu pak doplňovala mírně šikmo pod sebou nepřehlédnutelná dvojice planet Jupiter a Venuše, tedy těch nejjasnějších. Mrazivá noc na Písecku, kde se konkrétně Třebkov, který byl místem pořízení doprovodných snímků nachází, nabídla nádhernou viditelnost (bohužel přiložené fotografie to plně nedokumentují, neboť neustále se obnovující námraza na objektivu poněkud znemožnila obvyklý výsledek).
Letošní následné zatmění u nás pozorovatelné již bude jen částečné, proběhne v noci z 16. na 17. července, ovšem úplné je očekáváno stejně tak v lepších klimatických podmínkách 7. září roku 2025.
Tak ostrý, jako jindy, se kvůli mrazu Měsíc zachytit nepodařilo.