Článek
Velkou popularitu jí přinesla nejen televize a první singlové hity, ale i účast na tehdy prestižních tuzemských festivalech Děčínská kotva a Bratislavská lyra. V roce 1972 získala na festivalu v polských Sopotech cenu akreditovaných novinářů a fotoreportérů.
Díky svému půvabu se uplatnila rovněž před filmovou kamerou, což dokumentují filmy Jsem nebe (1970), Ženy v ofsajdu (1971), Půlnoční kolona (1972) nebo Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1980). Větší role měla v televizním dramatu Lev je v ulicích (1972), kde měla za partnera Vladimíra Menšíka, v muzikálu Miláček (1972), který podle předlohy Guy de Maupassanta natočil Ján Roháč s Waldemarem Matuškou v hlavní roli, anebo v televizní pohádce O ševci Matějovi (1973).
Miluše Voborníková se narodila 25. prosince 1949 v Mladé Boleslavi, ale rodina Voborníkových žila ve vesničce Krpy u Mělníka. Když byl Milušce rok, odstěhovali se do Prahy. V Praze začala studovat zdravotní školu, ale po večerech také zpěv na Lidové konzervatoři. Už předtím ale docházela do baletu i na gymnastiku, jenomže když si coby šestnáctiletá "přičichla" k mikrofonu, bylo jasné, že právě našla svůj svět. První pěveckou soutěž nevyhrála a na Talentu 67 se umístila jako čtvrtá.
Uspěla až v roce 1968, a to na konkurzu v pražském divadle Semafor, to už však měla za sebou zpívání na čajích stejně jako s beatovou skupinou Nothing. V Semaforu vystupovala nejdřív v tanečních a sborových číslech jako jedna ze "šantánových girls", později sólově. Úspěch jí přinesly písně jako Gimmi dat ding, Pupákova píseň lásky, Líbej mne víc, Baletka Lenka, Staré říční proudy, Pane maharadža nebo V Čibu je bál.
V roce 1972 odešla ze Semaforu na volnou nohu a začala vystupovat po boku Petra Spáleného a jeho kapely Apollo. Když ji o čtyři roky později vyšlo druhé sólové album Doteky, utrpěla těžkou autonehodu, která způsobila delší uměleckou pauzu.
Přesto se dokázala vrátit a v roce 1979 nastoupila do Semaforu. Zvolněný pracovní režim ovšem přál zpěvaččinu soukromí - v roce 1980 se provdala za Petra Spáleného, zatímco o rok později porodila dceru Barboru.
Profesní i soukromé peripetie Miluše Voborníkové odhaluje i jedna z kapitol knihy Legendy československé populární hudby 70. - 80. léta, kterou před časem vydalo nakladatelství Grada Publishing.
Začátkem 90. let přešla spolu s Petrem Spáleným do pražského Divadla Jiřího Grossmanna, potom oba vystupovali s Apollo bandem na koncertech, comeback slavil jak Petr Spálený, tak jeho žena, které se neřeklo jinak než Miluška.
Během posledních let vyšla zpěvačce dvě výběrová retrospektivní alba, na kterém příznivci našli všechny její zásadní hity (patří mezi ně i tituly jako V životě ne, Dobře, že tě mámo mám, Pod modrou oblohou, Ráda mám ráno probuzené nebo Nepovídej). Novinkové album zatím nenatočila.