Článek
Nechyběla ani úvodní přednáška. „Cimrman se jako největší sběratel pohádek nezabýval jen jejich kritikou, ale sám začal vlastní pohádky psát. U dětí však většinou velký úspěch neměly. Třeba jako ta s názvem Jak chudák do ještě větší nouze přišel,“ zahájil představení Miloš Vysloužil.
Jára Cimrman, zapomenutý a znovuobjevený český génius z přelomu 19. a 20. století, má však podle něj na kontě i zdařilejší kousky, které se ještě za jeho života dočkaly několika repríz. Jedním z nich je právě Dlouhý, Široký a Krátkozraký.
Právě tuhle klasiku z repertoáru Divadla Járy Cimrmana, na které spolupracovali ještě Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, nedávno nastudovali ochotníci z Městečka Trnávka. Divadlo se tam s přestávkami hraje přes osmdesát let.
Petr Jarkovský si střihl jednovaječná princovská dvojčata, Zlatovlásku zakletou do muže ztvárnil Otto Stenzl, královskou korunu nosil Jaroslav Červinek, studiem cizích jazyků si své oči zkazil dříve Bystrozraký v podání Ondřeje Čecha. A jak na obra Koloděje jim poradil Vítězslav Zezula alias děd Vševěd.
Všichni si za svůj výkon v Mikulově, kde vystoupili týden po premiéře, vysloužili nejen salvy smíchu ale i nadšený potlesk diváků.
