Článek
Jaroslav Lobkowicz zavítal letos do Domova pro seniory sv. Jiří již podruhé. Na podzim, kdy sem zavítal prvně, se seznámil s chodem zdejšího domova a povídal si s jeho obyvateli nejen o pracovní náplni poslance ale také o chodu jeho rodinné zelárny v Křimicích. A protože právě probíhala sklizeň a šlapání zelí, hovořilo se také o modřínových kádích na zrání zelí, jeho krouhání a typickém způsobu zpracování, za nímž stojí nezaměnitelná chuť oblíbeného křimického zelí. Tehdy také klientům slíbil, že jim své zelí, až uzraje letošní sklizeň, přiveze ochutnat.
V pondělí si s klienty domova plzeňský rodák z Křimic Jaroslav Lobkowicz povídal o rodinných vánočních zvycích i o tom, jak se oslavy Vánoc měnily v průběhu jeho života - když vyrůstal na rodinném zámku v Křimicích i v emigraci v Mnichově. Hovořil také o tom, jak postupně rekonstruuje svůj zchátralý zámek v Křimicích, kde se v letošním roce podařilo veřejnosti zpřístupnit kapli. Seniory pak pozval na prohlídku zámku a zámeckého parku v příštím roce.
Na závěr setkání pak předal klientům domova jako malý dárek křimické zelí ze své zelárny z letošní sklizně a knihu adventních příběhů své neteře Terezie Radoměřské Vánoce pro kočku.
„Předvánoční setkání jako bylo to dnešní, jsou velmi příjemná. Jsem rád, že jsem si mohl popovídat s lidmi, kteří toho tak jako já mnoho prožili, a společně jsme si mohli zavzpomínat i na dětství v Křimicích, kdy byly Vánoce nejkrásnější. Vánoce nejsou jen o materiálních dárcích. Během adventní doby máme možnost si se svými blízkými vzájemně sdělit to, na co není během roku čas, je to doba setkávání a vzájemného sdílení zkušeností, radostí i starostí. Za svůj život jsem poznal, jak je důležité, když se člověk může o své pocity s někým podělit,“ svěřil se se svými pocity Jaroslav Lobkowicz.
