Hlavní obsah

Jaro ve Vranovicích začalo trhem, gulášem, pivem i vínem

Novinky, Michal Rapco

Již osmý ročník Vranovického jara se v sobotu 20. dubna uskutečnil na sokolském hřišti ve Vranovicích. Na této pravidelné akci ovšem nebylo k dostání jen zboží obvyklých trhů.

Foto: Iva Rapcová
Článek

To co začalo před osmi lety ve sportovní hale opravdu jen trhem, se za tu dobu přetavilo ve velký jarmark i s kulturním programem a dalšími překvapeními.

Pravidelně se na takovýchto akcích dají pořídit šátky, keramika, košíky, či sazenice a stromky nebo ručně barvená trička. Co už ovšem nemusí být až tak obvyklé, je místní pivo. To se ve Vranovicích vaří již tři roky v domácím minipivovaru Vranovické divočák. 

„Po loňském kopřivovém speciálu Ervínu jsme letos připravili Polotmavou svini. Někteří lidi nám říkali, že byl Ervín moc sladký, tak jsme přidali na hořkosti a uvařili tohle,“ uvedl o své produkci jeden ze sládků Petr Biedermann. Nutno dodat, že produkce z Divočáku se dá okusit jen na pár akcích do roka. "V sobotu 25. května pořádáme běžkařský závod, v červenci budeme slavit třetí výročí pivovaru, v září traktůrkový závod a v prosinci Tekutého kapříka. Tam všude budeme čepovat naše pivo,“ láká na další akce Petr Biedermann.

Již čtvrtým rokem se také pořádaly pivní soutěže pod taktovkou místního minipivovaru. Letos z postu vítěze sesadil místní kovář Pavel Valášek dlouholetého vítěze, známého jako "pan Cyklista" a to v soutěži pití piva na čas. V kategorii žen zvítězila Kristýna Kučerová. 

Vranovické jaro by se ovšem nemohlo obejít bez soutěže gulášů. Ty vařili zástupci ulic - celkem se jich přihlásilo 5. Další vzorky dodalo recesistické uskupení Vranovické baby a také místní pan farář, jinak vyučený kuchař. Celé klání ovšem vyhrály právě Baby. V čem vlastně bylo jejich tajemství úspěchu, tajný recept na guláš? „To sem nevařila já, to můj manžel. Já dochucovala, byla to společná práce,“ řekla k úspěchu zástupkyně uskupení Hana Celnarová. Dá se tedy v takovém případě mluvit o úspěchu Bab? Asi to spíš vyhrál Vranovický chlap. 

Kromě guláše se podávaly i domácí štrůdly a vína místních vinařů. Letošní novinkou ale byly bramborové placky s povidlím. „Že budeme dělat na Jaru placky, nás napadlo už vloni v červenci, to jsme je dělaly doma a přišla myšlenka, že bychom jejich chuť připomněly i ostatním, a kde jinde než tady na Vranovickém jaru. Přeci jenom tyto placky dělaly spíše naše babičky a mladší generace je už tak moc v paměti nemá. Také jsme si pořádně musely vyzdobit náš stánek, aby co nejvíce připomínal prostředí kuchyně,“ řekla paní Pryclová, jedna ze tří krojovaných dam.

"Ten kroj nám taky nějak zapadal do naší myšlenky, proto jsme si je ušily. Konkrétně Saša Mlčáková. Nechaly jsme se inspirovat německým dirndlem. Podle ohlasů si myslím, že se nám to dost povedlo,“ přidala ještě na závěr se smíchem paní Pryclová.

Jedním z vrcholů odpoledne bylo vystoupení Železného Zekona, lamželeza, který se sebou, a hlavně se železem ve svém okolí, provádí divy. Ohýbal o sebe pruty, trhal telefonní seznamy, točil s dobrovolníky z publika kolem sebe. A dokonce na sobě nechal i dřevo štípat. Zkrátka a dobře, o zábavu bylo postaráno a už můžeme jen čekat, co pořadatelé vymyslí na příští ročník.

Výběr článků

Načítám