Článek
Několik špačků otužilců se sice objevilo již v lednu a únoru na krmítkách, ale v jejich případě šlo spíše o pokus o přezimování. První a menší skupinky špačků se u nás letos objevují od konce února a nyní se dá očekávat, že pokud vydrží předjarní počasí, tak nastane hromadný přílet nejen špačků, ale i skřivanů, konipasů, drozdů zpěvných a holubů hřivnáčů.
Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se brzy objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích. Každým dnem bude přilétat více ptáků a nejvíce jich bude vidět kolem rybníků a vodních toků. Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin.
Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se vydají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.
Pokud se chcete stát svědky velkého ptačího stěhování, tak si vyjděte na procházku do přírody, nebo s ornitology na některou z jarních exkurzí, které pořádá Moravský ornitologický spolek. Jejich seznam najdete na: www.mos-cso.cz.
Přehled prvních druhů, které již přilétají:
Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.
Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi. V létě a na podzim vyhledává sady, zahrady a vinice, kde s oblibou konzumuje třešně, vinné hrozny, jablka i hrušky.
Video špačka obecného při krmení mláďat v budce najdete na Videokanále MOS.
Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě. Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů.
Konipas bílý je velký 18 cm, má dlouhý ocas, kterým stále kmitá nahoru a dolů. Žije převážně kolem vod a to i v blízkosti lidských obydlí. Na vesnicích se často objevuje na pastvinách a kolem hnojišť, kde je dostatek hmyzu. Hnízdí v různých polodutinách, pod mosty, na budovách i v polobudkách. Mláďata živí pouze hmyzem.
Videa konipase bílého, si můžete prohlédnout na Videokanále MOS: http://youtu.be/k_8vA6YSlKM a http://youtu.be/uAAJ3swa5Hs.
Skřivani polní se se již objevují polých.
Konipase bílého můžete nejčastěji vidět kolem vodních toků.