Článek
Jana Brejchová se narodila 20. ledna 1940 v Praze. Bylo to v roce 1953, kdy byla vybrána do role školačky Píďalky pro film Olověný chléb. Poté se zase vše vrátilo do normálních kolejí. Teprve až v době, kdy začala pracovat jako písařka, objevila se druhá šance v podobě role zkažené dívky Kamily ve filmu Vina Vladimíra Olmera (1956).
To jí bylo šestnáct, čím vlastně zahájila kariéru jedné z nejúspěšnějších českých filmových hereček. Vzápětí následovaly žánrově různorodé snímky jako Roztržka (1956), Zlatý pavouk (1956) a Štěňata (1957). Avšak teprve až potom přišly její „zásadní” filmy Vlčí jáma (1957), Žižkovská romance (1958), Touha (1958), Morálka paní Dulské (1958), Probuzení (1959) nebo Vyšší princip (1960).
Právě pod vedením takových režisérů, jako byli Jiří Weiss, Vojtěch Jasný nebo Jiří Krejčík, vytvořila pozoruhodné herecké kreace. To už ale patřila mezi nejpopulárnější a nejobsazovanější české herečky, která se přibližně od roku 1962 začala objevovat i v zahraničních filmech, především v Německu, Rakousku a Maďarsku.
Z filmů, kterými to u diváků vyhrála, lze jmenovat tituly jako Kdyby tisíc klarinetů (1964), Ženu ani květinou neuhodíš (1966), Farářův konec (1968) Zabil jsem Einsteina, pánové (1969), Ďábelské líbánky (1970), Noc na Karlštejně (1973) nebo Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974).
Neobyčejnou šíři svého hereckého talentu prokázala v dalších snímcích, ať už to byla její odkvétající Edita v adaptaci Páralova románu Mladý muž a bílá velryba (1978), Barbara ve Schůzce se stíny (1982), jeptiška Salome v Zániku samoty Berhof (1983), Jitka v příběhu z nemocničního prostředí Skalpel, prosím (1985), rozpolcená matka v dramatu Vlastně se nic nestalo (1987), v němž hrála její dceru vlastní dcera Tereza Brodská, paní Kuchařová v Početí mého mladšího bratra (2000) nebo Zdena Hrstková v pozoruhodném snímku režiséra Jana Hřebejka Kráska v nesnázích (2006).
Plejádu zajímavých příležitostí ji poskytla i televize, což dokládají třeba hříčka Král a žena (1967), kde měla za partnera Jana Wericha, nebo inscenace Jehla (1982) či seriály F. L. Věk (1971), Arabela (1979), Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993), My všichni školou povinní (1984) a Velmi křehké vztahy (2007).
Mezi životní partnery Jany Brejchové, která se už deset let objevuje jen v reprízovaných filmech, inscenacích či seriálech, patřili režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein a čeští herci Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský.
Také mladší sestra Jany Brejchové – Hana Brejchová (ročník 1946) – si vyzkoušela práci filmové herečky. Vytvořila řadu rolí, ale největší úspěch jí přinesl jen snímek Lásky jedné plavovlásky (1965).