Článek
Matera je město dvou světů. Prehistorická část města Civitá a Sassi s křivolakými uličkami, s obydlími vydlabanými ve skále, se schody stoupajícími prudkým svahem až do nebe, ale i s paláci přistavěnými k prehistorickým jeskyním, vás přenese do úplně jiné doby.
Příjemným překvapením je pak přeměna rozsáhlého jeskynního komplexu s přístavbami na stylové ubytovací prostory a la „Tisíc a jedna noc“ s římskými lázněmi a okouzlujícím výhledem na město.
Modernější část města je ukázkou různých architektonických slohů. Bulváry lemují paláce, neminete pěší zónu s kavárnami, keramickými dílnami a galeriemi. Místo si našlo i tržiště, kde za pakatel dostanete nejrůznější ořechy, a pokud chcete méně než kilo, tak dostanete stejně hrst navíc.
Matera je nositelem několika prvenství. Je to jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených měst ve světě po dobu několika tisíciletí. Jako první město v Itálii se vzbouřilo koncem války proti německé okupaci. A dnes patří mezi nejrychleji rostoucí města v jižní Itálii.
Obnovu města lze datovat od poloviny minulého století. Carlo Levi, italsko-židovský malíř, spisovatel a lékař, byl ve 40. letech v této oblasti internován. Na výjimečnost a zároveň chudobu upozornil po roce 1945 knihou „Kristus se zastavil v Eboli“, která se stala bestselerem a přinutila italskou vládu začít se o zchátralou oblast zajímat.
Vše nakonec vyřešili osvícení radní. Pozemky koupili od státu a zájemcům nabídli pronájem domů na 99 let za 1000 Euro za rok. Podnikatelům tolik nepřáli - pronájem jen na 30 let, ale za stejnou cenu 1000 eur za rok. To by snad našim podnikatelům nemělo vadit a měli by naopak zajásat - řada domů je ještě prázdná.
Do Matery se nahrnuli umělci z celého světa a někteří dokonce obsadili opuštěné vápencové lomy. Antonio Paradiso obsadil lom největší – jeho kovové skulptury vyžadují prostor. Před konstrukcí představující „Poslední večeři“ ze zbytku kovových nosníků z Dvojčat v New Yorku se tají dech. Symbol lidského umu zničený barbarstvím.
Výstava děl Salvadora Dalího v Mateře se omezila pouze na skulptury. Zmenšeniny soch (řadu svých soch zmenšil pod heslem - Dalí do každé rodiny) jsou umístěny v jeskynní galerii na promenádě. Dalího surrealismus lahodí oku, i když vyžaduje velkou představivost a fantazii. Velké sochy jsou vystaveny na náměstích a promenádách - Slon na tenkých nohou, Roztékající se hodiny a další. Symbolizují relativitu času – vše se nakonec mění a změní.
A pokud někdy shlédnete film „Evangelium sv. Matouše“ od Piera Paola Pasoliniho, tak jste v Mateře. Zde se totiž natočilo přes čtyřicet historických filmů, nejčastěji z biblického období.
Na hlavní oslavy evropského města kultury 2019 jsou pozváni všichni prezidenti evropských států.
Můžeme se tudíž těšit na přímé přenosy z tohoto mystického světa?
