Hlavní obsah

I hřbitov se může stát cílem turistického výletu

Novinky, Jan Řehounek

Hřbitovy jsou prostředím pro mnohé lidi smutným, kde spočívají jejich drazí, pro jiné jsou místem rozjímání, mohou se však stát i cílem procházky či výletu. Vždyť na mnohých je soustředěna celá řada krásných sochařských výtvorů, jiné patří k zajímavým urbanistickým počinům.

Foto: Jan Řehounek

Informační deska u vchodu na nymburský hřbitov.

Článek

Na hřbitovy rovněž chodíme navštěvovat místa posledního odpočinku slavných osobností. A právě z toho vycházeli tvůrci nového plánu hřbitova v Nymburce, na němž jsou vyznačena hrobová místa zde pochovaných významných osobností města Nymburka.

Podle čísel v plánu tak najdeme například hroby básníka a teoretika umění Vratislava Effenbergera, spisovatele a pedagoga Františka Hrnčíře, básníků Jana z Wojkowicz, Otakara Theera, Vlastimila Zakouřila, Karla Maryska, režiséra Národního divadla Miroslava Macháčka, dirigentky a první české sbormistryně Anny Polmanové-Preclíkové, malířů Jana Dědiny, Hanuše Bohmana, Ladislava Stejskala, folkloristy Svatopluka Šebka,  generála Josefa Wita a dalších. Není zapomenuto ani na oběti první a druhé světové války a hromadný hrob padlých sovětských vojáků v květnu 1945.

Při návštěvě nymburského hřbitova stojí za povšimnutí rovněž budova krematoria.

Jde o významné stavební dílo slavných architektů Bedřicha Feuersteina a Bohumila Slámy z roku 1923.  V tomtéž roce reprezentoval projekt nymburského krematoria architektonickou sekci Devětsilu na výstavě Bazar moderního umění.

„Tuto krásnou a architektonicky naprosto dokonalou stavbu, pojatou v duchu purismu, kde pouze kubisticky zdůrazněná osa kříže je jistou asociací na minulost, ovládají jednoduché tvary a čisté plochy, po kterých může nerušeně přecházet sluneční svit a halit je do světla a stínu, tak, jak to požadoval Le Corbusier,“ dočteme se v dobovém odborném tisku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám