Hlavní obsah

Hudba mě provázela již od raného dětství, říká operní pěvkyně Lenka Čermáková

Novinky, Robert Rohál

Mezzosopranistku Lenku Čermákovou znají návštěvníci nejen z mnoha koncertů, které absolvovala v Česku i v zahraničí se soubory zabývajících se barokní hudbou, ale i publikum, které chodívá na operu do Státního divadla v Košicích. Mladá zpěvačka tu od letoška hostuje.

Foto: Robert Rohál

Mladá operní pěvkyně Lenka Čermáková zpívá v košické inscenaci Verdiho opery Rigoletto postavu Maddaleny.

Článek

Jak hodnotíte vaši spolupráci s operou Státního divadla v Košicích, kde dnes už zpíváte ve třech operách Nabucco, Dialogy karmelitek a Rigoletto?

Státní divadlo v Košicích je moje první operní působiště, kde jsem začala hostovat na začátku letošního roku (Fenena v opeře Nabucco). V uměleckém souboru opery jsem navázala mnohá přátelství, tedy nejen skvělé „partneřiny“ na jevišti. Při studiu oper i při představeních táhnou všichni za jeden provaz, naštěstí ne na opačných koncích. Skvělá byla spolupráce s mladou režisérkou a dramaturgyní Lindou Keprtovou (Dialogy karmelitek) a dnes už renomovaným režisérem Petrem Gáborem (Rigoletto). Divadlo disponuje mimořádně kvalitním operním sborem (sbormistr Lukáš Kozubík) a vynikajícím orchestrem, který zde se sólistou vždy tvoří harmonický a kompaktní celek - jistě i díky hostujícím dirigentům jako jsou Peter Valentovič nebo Ondřej Olos.

Jaká byla tvůrčí atmosféra třeba během zkoušení opery Rigoletto, kde zpíváte postavu Maddaleny?

Celý proces nastudování opery Rigoletto byl překrásný. Díky režisérovi Petru Gáborovi dostal příběh lásky nový rozměr, dnešní pokrokovou terminologií bychom řekli 8D - Report. Se svým skvělým vytříbeným smyslem pro přirozené herectví, jednání s lidmi, nápaditostí, hravostí či objevování jinotajů vytvořil s celým realizačním týmem (hudební nastudování Peter Valentovič, scéna David Bazika, kostýmy Katarína Holková, asistent režie Linda Keprtová) ojedinělou a krásnou inscenaci, která vyobrazuje lidi z masa a kostí, plných citů, vášní, očekávání, zkrátka „Rigoletto – live“.

Jak jste se vlastně dostala ke zpěvu a pozdějšímu účinkování  v souborech typu Ensemble Inégal anebo později v operách?

Hudba mě provázela již od raného dětství; v rodině jsme často zpívali a navštěvovali divadelní představení v brněnské opeře. Nicméně možná každý pěvec potřebuje krapet štěstí; v mém životě hrála mnohdy prim šťastná náhoda, a to jak v profesním zaměření, tak i v uměleckém uplatnění po studiích na brněnské JAMU. Zkrátka nikdy nevíte, kdo vás slyší za dveřmi... Nebo také, dá-li se to tak říci, i stěny mají uši, zvláště pak v divadle (smích).

Pocházíte z Valtic, nyní bydlíte poblíž  Brna. Nemáte problém s dojížděním do Košic?

Cestování je v naší profesi nezbytnou nutností, naštěstí patřím do kategorie lidí s cestománií; ráda se setkávám s novými lidmi a poznávám nová místa. Mnohdy člověk zažije i kuriózní situace, zejména při jízdě autem v zimních měsících, kdy máte na dálnici upravený jeden jízdní pruh, zatímco z druhého na vás zírá metr a půl sněhu. Nicméně i tohle všechno patří k naší práci.

Další informace: http://www.lenkacermakova.cz/

http://www.sdke.sk/

Související témata:

Výběr článků

Načítám