Článek
Současný park okolo kostela byl ještě před 100 lety hřbitovem, což je dodnes zřejmé z několika zbylých pomníčků. Dnešní prostor s volnou parkovou úpravou je vhodný pro odpočinek a procházky návštěvníků.
Příjemnou atmosféru zde navozují především dřeviny. Nejstarší z nich pocházejí ještě z doby P. Josefa Regnera, tedy přibližně z roku 1840. Obdivovatelé přírody zde narazí nejen na u nás známé druhy, ale i na ty méně běžné zástupce jako např. tsugy kanadské, liliovník tulipánokvětý, metasekvoj čínskou či sekvojovec obrovský.
V Čechách není neobvyklé, že při toulkách narazíme na tzv. křížové cesty. Mnohem méně obvyklé je ale potkat tzv. růžencová zastavení. Právě s nimi se od letošního léta mohou návštěvníci Hronova v okolí kostela Všech svatých setkat.
Jedná se o obrazy, na nichž je znázorněno dvacet růžencových tajemství. Jejich autorkou je malířka a ilustrátorka Eva Skořepová z České Skalice. Jsou vsazeny do kovaných stojanů, které zhotovil umělecký kovář a restaurátor Petr Hartmann z Nového Města nad Metují a rozmístěny po obvodu celé meditační zahrady.
A co vlastně růženec je? Jedná se o starobylou modlitbu, která se obrací k bohu zvláště skrze Matku Boží Pannu Marii, ale zároveň vede k rozjímání o klíčových událostech života, utrpení a oslavení Ježíše Krista. K rozjímání je nabízeno dvacet témat (proto dvacet růžencových zastavení), která jsou po pěti rozdělena do tzv. růžence radostného, bolestného, slavného a růžence světla.
Jejich nové malované ztvárnění v Hronově zaujme všechny návštěvníky, ať již věřící nebo nevěřící. Zahrada zve všechny k příjemné procházce, meditaci ale i poučení a zavzpomínání na minulost. Právě zde totiž odpočívají i hronovští obyvatelé, kteří se stali Jiráskovi předlohou k jeho postavám v kronice U nás.
Nově upravená zahrada bude slavnostně otevřena v sobotu 13. října a po mši svaté posvěcena P. Benediktem Machalíkem.
