Článek
Ve druhém ročníku Strom Znojemska je o celou desítku stromů méně, takže lze vybírat z devíti favoritů. Do klání se zapojila i obec Popice u Znojma. Želízkem v pomyslném ohni se mají stát dvě staleté lípy.
Tyto dva památné stromy nominovali společně Správa Národního parku Podyjí, Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemské a Občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda.
Lípy byly vysázeny v těsné blízkosti poutní kaple Panny Marie Bolestné, postavené na místě zázraku, který se zde udál na konci 17. století.
Kronikář k zázračné události uvádí:
Epidemie moru, která se zde rozšířila, postihla značnou část popických obyvatel. Zemřelo zde od 24. června do 18. prosince 155 osob (což byla asi polovina obyvatelstva obce). Popický farář Pavel Strosz na ustání morové rány 18. prosince 1680 vedl místní věřící lid v kajícím průvodu na kopec do místa, kde stojí dnešní kaple. Všichni šli bosi a Strosz v čele procesí nesl velký kříž na ramenou. Od tohoto dne již v obci nikdo na mor nezemřel. V povědomí "světce" si zde o tomto knězi povídali ještě na začátku devatenáctého století.
Pod korunami zdejších lip odpočívali na kamenné lavici rolníci z Popic, kteří zde obdělávali svá skromná políčka a pásli dobytek. Lípy u kaple jsou příkladem spirituálního sepětí člověka s krajinou, v průběhu staletí se u nich zastavily tisíce prostých věřících. Stromy se staly i němým svědkem dramatických událostí 20. století. Obou světových válek a především pak násilného poválečného odsunu původního obyvatelstva v roce 1945 a příchodu nových obyvatel obce.
Ve druhé polovině 20. století kaple postupně chátrala a v 80. letech se stala již jen pouhou zříceninou. V roce 1993 byla díky iniciativě Nadace pro obnovu církevních památek děkanství znojemského i finanční sbírce bývalých německých občanů Popic znovu obnovena v původní podobě.
Dnes se lípy nacházejí v krásném areálu vřesovišť na území Národního parku Podyjí. Lípy s kaplí, studnou a posezením vybízejí turisty a cyklisty k zastavení a ztišení. V novém století se lípy staly svědkem smíření českého a rakouského národa.
Jste zvědaví a chcete znát osudy i ostatních stromů v anketě? Pak neváhejte a prohlédněte si všechny účastníky. Můžete také hlasovat a to přímo online z vašeho počítače. Stránky ankety naleznete zde.