Článek
V roce 2002 Prahu zasáhla ničivá povodeň, která ukázala, jak hlavní město není chráněno před velkou vodou. To se po ničivých povodních změnilo a Praha vybudovala jednu z nejlepších povodňových ochran města. Jakmile vzroste hladiny Vltavy na stupeň ohrožující město, začínají se stavět protipovodňové ochrany - jednou z nich jsou také vrata na Čertovce nebo Rokytce.
Hasičský záchranný sbor má smlouvu o spolupráci s Povodím Vltavy a zabezpečuje spolu s ním nejen preventivní uzavírání vrat při zvýšené hladině Vltavy, ale také kontrolu těchto vrat, která probíhá čtyřikrát až pětkrát ročně.
Hasiči jsou pro tuto práci cvičeni a neustále se v ní zdokonalují. Jak takové preventivní uzavírání nebo kontrola vrat probíhá, se detailně dozvíme od instruktora pro práci pod vodní hladinou hasičského záchranného sboru Martina Symona.
„Zaplaví se vrata, která jsou umístěna v suchém doku. Potápěči pod hladinou rozeberou hliníkové horizontální hrazení, čímž dojde k zaplavení. Hliníkové hrazení je vysoké asi metr a půl a jeden díl je vysoký zhruba dvacet centimetrů – unesou ho dva lidé. Aby vrata mohla vyjet ze suchého doku, musí potápěči umístit kolejové vložky. Celou kolejovou dráhu musí zkontrolovat a vyčistit. Nečistoty vyhrabávají například pomocí lopat nebo vytryskávají proudem vody z plovoucího čerpadla. Nutno dodat, že pod hladinou Vltavy v této hloubce není nic vidět a vše se tedy dělá poslepu, pohmatem. Po zhruba dvouhodinové práci našich potápěčů jsou 43tunová vrata připravena k vysunutí,“ popisuje akci Martin Symon.
Pracovníci Povodí Vltavy poté pomocí lanového navijáku s kladkami vysunou vrata až na jejich dorazy na druhé straně.
„Ani potom ale není práce potápěčů ukončená. Vrata totiž stále nejsou úplně doražená a je potřeba umístit hydraulické pístnice, zajistit je a vrata dotěsnit. K dotěsnění se instalují hydraulické válce vážící asi 12 kilogramů. Posledním krokem je kontrola zaplavovacích klapek a celková kontrola vrat,“ shrnul dvouhodinovou práci hasičů Martin Symon.
