Článek
Jan Konůpek je pro historiky umění nesnadno zařaditelnou osobností české výtvarné scény. Po secesních začátcích totiž experimentoval s kubismem, surrealismem i abstraktní malbou a ovlivňovalo ho také dekadentní a spirituální prostředí Prahy počátku 20. století.
„Jeho nevlastnější potřebou bylo vyjadřovat lidské myšlenky a sny, proto ho oslovoval zvláště symbolismus, který klade důraz na osobní vyjádření a představivost umělce,“ vyzdvihla Evženie Klanicová.
Od smrti Jana Konůpka letos uplynulo šedesát let a ačkoliv je jeho dílo širší veřejnosti méně známé, jeho ilustrace a knižní grafika jsou vysoce ceněné. Vedle hudby a filozofie pro něj byla největší inspirací literatura. Svědčí o tom například cykly Hamlet, Erbenova Kytice, Don Juan, Macbeth či Dantovo Peklo. Stojí rovněž za výtvarným doprovodem děl takových autorů, jako je Balzac, Březina, Flaubert, Goethe, Mácha, Poe nebo také Wilde.
„Velkou pozornost věnoval také antické mytologii, vyzdvihla bych zejména třicet leptů ze souboru Herakles z dvacátých let minulého století,“ doplnila Klanicová.
Přes sto vystavených grafických listů pochází ze sbírky jejího otce Evžena Šindeláře z Uherského Hradiště. „Sběratelství je velký fenomén a v několika podobách se vinul celou letošní sezónou. Zahajovali jsme ji výstavou grafiky 17. století ze sbírek mikulovského muzea a uzavíráme ji sbírkou soukromou, která je formována vkusem sběratele a jeho osobností,“ podotkl Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově.
„Můj tatínek se sběratelství věnuje od sklonku čtyřicátých let minulého století a od počátku let padesátých se systematicky snažil získávat grafické listy od všech předních českých výtvarných umělců. Tyto listy potom směňoval s dalšími zapálenými sběrateli, a tak jeho sbírka dnes čítá tisíce exemplářů,“ prozradila Klanicová.
Výstava grafik Jana Konůpka s názvem Obrazy fantazie potrvá do konce října. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin a vstupné činí 30 korun, snížené je poloviční.