Graffiti: umění nebo vandalismus?

Mezi lidmi jsou graffiti vnímány vesměs negativně. Není divu, nejčastěji se s nimi setkávají ve formě tagů, nebo-li podpisových značek jednotlivých sprejerů. Tato dílka nevalné grafické kvality "zdobí" fasády domů, sedačky v prostředcích městské dopravy, vagóny Českých drah a podchody. Význam těchto tagů lze významově přirovnat ke značkování teritorií, na které jsme zvyklí u psů nebo kocourů.

U menších, ale časově náročnějších dílek se jedná často o vyjádření vzdoru vůči většinové společnosti, touhu po ilegální činnosti a v neposlední řadě jde i o adrenalin spočívající v hře na kočku a myš s policií.

Mnoho českých měst s tolerantnějším osazenstvem radnice již vyčlenilo free zóny, nebo-li legální plochy pro jakoukoliv sprejerskou tvorbu. Patří mezi ně příkladně Praha, Zlín, Havířov, Moravská Třebová, Třebíč, Vsetín, Brno a další. Pro velkou část sprejerů je taková legální plocha nezajímavá, právě pro ztrátu jejího puncu ilegality.

Není to ale na škodu, prostor rádi využívají sprejeři, kteří skutečně něco umí a jejichž díla mají nespornou uměleckou kvalitu. 

Mezi takové legální plochy patří příkladně panelová ohradní zeď strojního podniku podél řeky Svitavy mezi Tkalcovskou a Křenovou ulicí v Brně. Zde mohou své dovednosti prezentovat všichni umělci bez nebezpečí půtek se zákonem.

Na třísetmetrové zdi je k vidění mnoho zajímavých pieců (dílo zcela překrývající podkladovou plochu). Češi jsou zvyklí především na různé grafické stylizace písmenných vzorů, kdo má zájem o obrazové výjevy, ať už příkladně obličeje nebo přírodní motivy apod., měl by své první kroky směřovat právě do free zón.

Byť bude sprejerství i nadále vnímáno mezi lidmi především negativně, nelze mezi všechny sprejery a vandaly klást rovnítko. Je mezi nimi několik skutečných umělců, kteří si zaslouží pozornost.