Článek
V květnu letošního roku, za finanční podpory České biskupské konference, a ve spolupráci s místní církví ve městě Hamdaniya, byl zahájen projekt obnovy válkou zničených domů.
„Našim cílem je opravit třicet dva domů a pomoci zhruba dvěma stovkám navrátilců,“ uvedl vedoucí mise Charity Česká republika v Iráku, Muhammed Hammady.
Mnoho přesídlených rodin žije v provizorních stanech nebo různých budovách, které neposkytují dostatečné zázemí. Lidé potřebují pomoc, od lékařské péče přes dodávky jídla, hygienické zázemí a psychickou podporu.
„Ve spolupráci s Charitou Francie jsme nedávno otevřeli zdravotní středisko primární péče v táboře Kabarto 1, v jižní oblasti města Dohúk. Cílem je zajištění primární zdravotní péče pro vnitřně vysídlené osoby, snížení nemocnosti a úmrtnosti. Od září, ve spolupráci se Světovým potravinovým programem OSN, jsme zahájili výživový program pro tisíc osm set školáků ve sto jedenácti školách v oblastech provincií Anbar a Kirkuk,“ doplnil projektový manažer, Omar Hameed Haggab.
Cesta české části pracovníků Charity Česká republika do Iráku byla hrazena projektem Evropské komise MIND. Projekt MIND se zaměřuje na otázky migrace a trvale udržitelného rozvoje, ekonomických důsledků migrace na rozvoj, příčin nucené migrace a globálních souvztažností. A právě o tohle usiluje i Charita Česká republika v Iráku.
V rámci humanitární pomoci zajistí základní potravinovou, zdravotní či psychologickou pomoc a následně lidem pomůže, aby si například už v táboře pro vnitřně vysídlené osoby, otevřeli obchůdek, nebo jim zprostředkuje práci při realizaci projektů. Následně vyškolí lidi tak, aby byli schopni zavedené technologie, i po ukončení projektu, využívat. Efektivní pomoc je taková, aby si lidé, po bezprostřední humanitární pomoci, byli schopni v místě, v rámci udržitelnosti rozvoje, pokud možno, schopni pomoct sami.
Závěrem popřál generální konzul v Erbílu, Michal Svoboda, Charitě Česká republika hodně štěstí. Zároveň připomněl, že všeobecné povědomí Čechů o Iráku je stále dosti špatné.
„A přitom tady, na severu Iráku, respektive v regionu iráckého Kurdistánu, to přece jen vypadá trochu jinak. Zdejší obyvatelé k nám mají historicky blízko, spolupráce s Irákem má poměrně dlouhou historii. Je zde relativně bezpečno, místní lidé vnímají cizince jako přátele. Ostatně, přijeďte se podívat,“ uzavřel generální konzul setkání pozvánkou.