Článek
Anglický král Jiří VI. pozval zástupce 7. armády na slavnost do Alberthallu v Londýně, aby dekoroval účastníky medailemi. Vše bylo přesně časově naplánováno a JUDr. Jan Vančura z Uherského Hradiště byl jako vždy dochvilný a přesný. Tak se stalo, že se střetl před dveřmi do sálu s anglickým králem. Pochopitelně mu dával přednost, ale král Jiří mu uvolnil vstup do místnosti se slovy: „Právo má přednost před mocí!“
Tento citát se stal i názvem knihy, kterou se rozhodla vydat generálova vnučka Helena Šuranská, pocházející ze Starého Města.
„Dědeček bojoval v obou světových válkách - jako legionář a člen československého odboje ve Velké Británii, vystudoval práva, mluvil šesti jazyky. Spolu s dalšími legionáři spoluzaložil první československou armádu. Můj tatínek se jeho osudem hodně zabýval, a trápil se tím, že až zemře, dědečkův osud už nebude nikoho zajímat. A teprve nedávno začala krabice s fotkami a poznámkami o dědečkově životě opravdu zajímat i mě,“ vysvětluje Helena Šuranská, proč se rozhodla pustit do náročného projektu vydání knihy s ústřední postavou svého dědečka.
Ten se sice narodil v Čáslavi, ale značnou část života prožil v Uherském Hradišti, kam se přiženil, dnes ho můžeme najít i v encyklopedii města jako významnou osobnost. Za boj na „špatné“ straně fronty přišel o advokátní kancelář a byl mu přiznán minimální důchod. Z pouštních bojů se vrátil nemocný a na válečné útrapy později také zemřel.
„Hlavní zdroj informací jsem našla právě v oné krabici po tatínkovi, ale velmi mi pomohli i lidé z Čáslavi. Nebo například Jan Hnělička, student historie, jehož dědeček byl spolubojovníkem mého dědečka Vančury u Tobruku. Knihu jsem chtěla nejdřív napsat sama, ale nakonec jsem se rozhodla oslovit pana magistra Radovana Jančáře, který má k tomuto historickému období vztah a jednu knihu o první světové válce už napsal,“ vypráví Helena Šuranská.
Vznik knihy mohou zájemci podpořit na platformě HitHit nebo zasláním částky na transparentní účet 2601442452/2010. „Přispěli například Karel Schwarzenberg nebo režisér Václav Marhoul. S ním jsem byla v kontaktu už před lety, když natáčel film Tobruk, poskytla jsem mu tehdy nějaké informace a dokonce mě pozval na premiéru. Těší nás ale jakýkoli dar, tímto děkuji i anonymním dárcům,“ říká Helena Šuranská s tím, že kniha vznikne, i kdyby projekt na platformě HitHit nebyl úspěšný.
„Přeji si, aby dědečkův osud nebyl zapomenutý a zůstal živý i pro generaci našich dětí. Sto let od založení republiky je ten pravý čas, aby kniha o jeho osudu vyšla. Proto bych chtěla, aby to bylo právě letos. Urputnost nevzdávat se máme tak nějak v rodině, a možná právě po dědečkovi Vančurovi,“ uzavírá s úsměvem Helena Šuranská.