Článek
Honosné prostory Albertiny, dřívější rezidence císaře Františka II., mají od rokz 1776 statut galerie, založené vévodou Albertem Sasko-Těšínským, manželem Marie Kristiny, jedné z dcer Marie Terezie (v pořadí čtvrté, rozmazlované a nejoblíbenější, Albert byl i kmotrem prince Alberta, manžela královny Viktorie).
Nacházejí se pár kroků od stanice metra Karlsplatz, cestou leží další známá stavba Vídeňské státní opery, a prakticky na ni navazuje císařský zámek Hofburg, za jehož zahradou je možno navštívit další rozsáhlé výstavní prostory v Uměleckohistorickém muzeu.
Albertina, známá světově nejkompletnějším vlastnictvím Dürerových obrazů (145 prací), shromažďuje ve svých sbírkách nespočet děl těch nejvýznamnějších umělců (další prvenství se týká Rembrandta se sedmdesáti obrazy).
Letošní lahůdkou je právě Albrech Dürer, návštěvnickým magnetem je jeho ikonický Zajíc, rozměrem paradoxně drobný realistický akvarel. Při posledním představení veřejnosti byl vyjmut z depozitáře na pouhých sedm hodin.
Výstava Albrecht Dürer však není zdaleka určena jen těm, kdo jsou na zajíce, většinu exponátů představují grafiky, nechybí ovšem ani rozměrnější barevná plátna.
Dle popisku u Růžencové slavnosti je patrné, že tento rozměrný oltářní obraz neopustil Prahu, kde je majetkem Národní galerie, ale že se jedná o věrnou kopii. Tento klenot NG pořídl Rudolf II. a nechal ho, zabalený do koberců, přenést čtveřicí mužů přes Alpy z Benátek. Domovské rarity doplňují obrazy zapůjčené například z galerií ve Florencii, Londýně, Berlíně nebo Madridu, včetně prestižního Prada.
Seznámit se s tvorbou tohoto středověkého génia, přesahujícího do renesance, ovšem není jediné, co Albertina nabízí. Další barvitá kolekce, výběr z daru (obdrženého roku 2007) manželů Herberta a Rity Batlinerových, umístěná ve vrchním patře, má titul Munch-Chagall-Picasso. Ve skutečnosti jsou však k vidění i Monet, Renoir, Cézanne, Toulose-Lautrec, Signac, Gaugin, Braque, Miró, Klimt, Klee, Magritte a další. Krom toho je zde další tematická výstava Passion for Drawning, tedy Vášeň pro kreslení.
A aby toho nebylo při návštěvě paláce málo, zpřístupněny jsou klasicistní komnaty, dýchající vznosnými časy habsburského císařství, tedy trochu jiné kultury bydlení, než té ve znamení současného prefabrikovaného montovaného nábytku. Arcivévoda Karel, Albertův nástupce, vybavil palác přepychovým nábytkem a nádhernými parketovými podlahami.
VIDEO: Náhled na současné expozice
Výstava Albrecht Dürer bude přístupná do 6. ledna 2020, tedy k datu možná až symbolicky připomínajícím jeho obraz Klanění tří králů, který Albertině zapůjčila galerie Ufizzi ve Florencii. Ovšem čekat do Tří králů asi není až tak smysluplné, zejména když na mnoha místech ve Vídni jsou v plném proudu vyhlášené vánoční trhy.
Albrecht Dürer se narodil i zemřel (na malárii) v Norimberku (1471-1528). Často bývá významem srovnáván s Leonardem da Vinci. Kdo by zatoužil vidět podstatně mohutnější inspiraci jeho zajícem, tak má možnost pokochat se jí poblíž Dürerova domu na náměstí Tiergärtnertorplatz pod hradem v Norimberku, kde od roku 1984 polehává poněkud děsivá bronzová socha ušáka, bližší Dürerově temné Apokalypse, než onomu slavnému akvarelu.
