Článek
Policista s utajenou identitou dal podnět k sepsání příběhu, který se odehrával v horkém létě roku 1992, jen několik měsíců před rozdělením Československa. Režim vedený komunisty padl, ale za jejich zločiny nikoho neodsoudili a ani vlastně „doopravdy“ ani nevyšetřovali až do doby, kdy se jednoho z případů ujímá ambiciózní a historií nezatížený detektiv.
Mladý detektiv Richard Krauz z Oddělení vražd se dostává k případu umučeného kostelníka, jehož mrtvolu našli s hřebíkem v hlavě. Smrt měla navždy zůstat tajemstvím. Mladý detektiv se dostává k případu, kdy byla na hřbitově vykopána mrtvola kostelníka Kloknera s hřebíkem v hlavě.
Zjišťuje, že za jeho umučením stojí bývalá StB a nikdy nenalezený spis zachycující zločiny kněží, na jehož základě Státní bezpečnost církev vydírala. Případem posedlý detektiv se vydává napříč rozpadajícím se Československem hledat muže, ke kterému vedou všechny stopy, a to k Rudému kapitánovi. Bývalý estébák vyšetřování vyměnil velmi pohodlný život, který však do určité doby nemá ani tušení, že Krauz není sám, kdo ho hledá…
Film v kinech překonává veškerá očekávání. Zaujal i svým až netypickým obsazením. V žánrově naprosto odlišné rovině se ocitlo hned několik komiků, například Boris Hybner, Michal Suchánek či Oldřich Kaiser. „Oldřich Kaiser je v roli psychopatického estébáka famózní. Gratulovat lze ale v podstatě celému hereckému ansámblu a nejvíc asi Michalu Suchánkovi. Jeho bleskový přerod z lidové šklíby do kultivovaného dramatického herectví je obdivuhodný a dokonale důvěryhodný,“ píše kritik Daniel Storch.
Jen za premiérový víkend přišlo na film do kin v Čechách a na Slovensku téměř 44 000 platících diváků. Na Slovensku tak Rudý kapitán zaznamenal nejvyšší víkendovou návštěvnost v historii, co se týče domácích hraných filmů. Trumfl dokonce i dlouho nepřekonaný snímek Bathory.