Článek
Po dlouhá léta byl fašank oblíbenou událostí, bez které si zimu v Dolních Dunajovicích téměř nešlo představit. Přelom tisíciletí však mimo jiné přinesl i zánik této tradice v naší obci.
V posledních třech letech se však různé organizace s různými úspěchy snaží o obnovu fašankových tradic. V letošním roce si organizaci této akce vzala na svá bedra místní krojovaná chasa, a tak mohl v sobotu 5. března krátce před druhou hodinou vypuknout ten pravý fašankový rej.
Před restaurací Praha sešlo na třicet maškar, které se po tradičním tanci Pod šable vydaly na cestu dunajovickými ulicemi. V průvodu nechyběly masky policajta, několik stávkujících i pracujících doktorů a sester, babka s dědkem v nůši, Jaromír Jágr s Natašou, cikánky, popeláři, jezeďačka, kovboj, strašák, smrtka, kostra, jeptiška nebo kat. Masky doprovázeli krojovaní stráci s šavlemi, hudbu zajišťoval harmonikář, kterému během odpoledne přibyl ještě další kolega.
Fašankový průvod prošel během odpoledne prakticky celou obcí. Dunajovickými ulicemi se linul zpěv fašankových písní a zvuk harmonik. Radost a veselí se z průvodu přenášelo i před domy a na dvory, kde masky zpívaly, tančily a bavily se s hostiteli. Samozřejmě nemohly chybět tradiční fašankové koblížky a také kapka něčeho ostřejšího, prim hrála především výborná místní slivovice.
V sedm hodin se pak celý průvod přesunul do místního kinosálu, kde pokračovala zábava, která měla být zakončena smutečním aktem, tedy pochováváním basy.
Očekávána chvíle přišla asi o půl dvanácté. Do potemnělého sálu vstoupil zarmoucený pan farář, za nímž následovala na márách nesená basa. Ihned po ní šel dlouhý zástup plaček a smutenčních hostů, kteří se přišli s basou rozloučit. V proslovu pak zazněly žertovné narážky třeba na starostu, stavbu dálnice, znečištěný potok i kritika místní mládeže. Krátce před půlnocí pak byla basa pochována a tím také na čas skončilo období zábav a radovánek.
