Článek
Program představí hudbu od ozvěn impresionistických nálad přes dravé vlivy jazzu a moderny až k očištěnému, minimalistickému hudebnímu jazyku experimentálních šedesátých let. Pojítkem uváděných autorů je pro první polovinu dvacátého století příznačná Paříž. V jejích kavárnách a školách se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.
Kristýna Znamenáčková (roz. Sedláková) pochází z Boskovic. Na Konzervatoři Brno studovala u Evy Horákové, poté u Dagmar Pančochové. Současně vystudovala španělský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě MU.
Po absolutoriu na konzervatoři nastoupila na AMU do Prahy, kde pod vedením Františka Malého získala ve hře na klavír bakalářský titul. Magisterské studium absolvovala na brněnské JAMU u Aleny Vlasákové a Jana Jiraského. V současné době pokračuje tamtéž v doktorském studiu zaměřeném na klavírní tvorbu Bohuslava Martinů.
Repertoárem se zaměřuje na hudbu 20. století s akcentem na Bohuslava Martinů. spolupracuje se skladatelem Vítem Zouharem, s neskrývaným zájmem o minimalistickou a témbrovou hudbu se zúčastnila mimořádných hudebních projektů (živé provedení 24 hodin trvající skladby Erika Satieho v rámci festivalu Moravský podzim, koncertní provedení hudby Arvo Pärta ve spolupráci s Petrou Machkovou-Čadovou).
Je koncertně aktivní jako sólistka i komorní a ansámblová hráčka (spolupráce s PS Kantiléna a Činohrou NdB, Ensemble Opera Diversa, se sólisty Janou Krajčovičovou-Tajovskou, Markétou Cukrovou, Ivou Bittovou). S Ensemble Opera Diversa a klavíristkami Lucií Schinzelovou a Pavlou Markovou roku 2019 nahrála díla Concentus Biiugis a Rustica Musa II. Jana Nováka.
V programu zazní sklady Jaroslava Ježka, Charlese Koechlina, Frederica Mompou a Bohuslava Martinů. Klavírní Rapsodie Jaroslava Ježka zastupuje Ježkovu málo známou a zřídka hranou articifiální tvorbu. Za interpretaci Martinů Sonáty pro klavír obdržela Kristýna Znamenáčková v roce 2015 cenu soutěže Nadace Bohuslava Martinů.
