Článek
Endoprotetika ramenního kloubu se ve světě začala rozvíjet od roku 1985, do té doby bylo rameno pro endoprotézu "zakázaným kloubem".
„My v současné době nahrazujeme poškozenou chrupavku ramene umělými kloubními povrchy jen v případech, kdy je zachována tzv. rotátorová manžeta. To je šlacha, která umožňuje rotaci paže a zejména centraci hlavice pažní kosti do jamky lopatky,” uvedl MUDr. Jiří Laštovka, zástupce primáře Ortopedického oddělení KNTB.
Endoprotéza ramene není tak častou operaci jako je tomu u kyčelního nebo kolenního kloubu. V Krajské nemocnici T. Bati se ročně jedná o maximálně deset pacientů.
„Není to nosný kloub a degenerativní změny zde probíhají daleko pomaleji. Ramenní kloub je navíc nejpohyblivějším kloubem v těle, pacient je schopen tolerovat značné omezení pohybu a kompenzovat jej zvýšeným pohybem v okolních kloubech,” popsal MUDr. Jiří Laštovka a dodal, že pacienti jsou často ve vyšší věkové skupině a musí zvládnout kromě vlastního zákroku také dlouhodobou a náročnou rehabilitaci.
Výsledek pak ovšem stojí za to, pacient se většinou po půl roce vrátí k běžné hybnosti ramene.