Článek
Jak název městečka napovídá, svůj vliv a panství zde měl rod Kouniců, starý česko-moravský rytířský, následně přímo šlechtický rod, doložený u nás od 12. století a mající v počátku v erbu leknín, později doplňovaný dalšími motivy.
Vilém z Kounic požádal roku 1181 opata Želivského kláštera Gotšalka, aby mu byl nápomocen se zbudováním kláštera v kraji u řeky Jihlavy - zmiňováno je, že z důvodu pokání za vojenské výpady, přikázaném mu papežem. Po dvou letech bylo skromné dílo dokončeno, předpokládá se i u tehdejších hradů obvyklá dřevěná stavba, a tak roku 1183 se zde usadily premonstrátky z kláštera v Louňovicích pod Blaníkem.
Ten zbudoval Gotšalk již roku 1149, o jeho aktivitách a životě mnohé zaznamenal Jarloch, významný kronikář a první opat kláštera v Milevsku. Trochu nečestná byla snaha zkreslovat dějiny - jak vidno, nic nového pod sluncem, mnozí pamatují výuku ideově zkreslených událostí, a to vystavením falešné zakládací listiny s datem 1173.
Ve století čtrnáctém se předpokládá výstavba v duchu gotiky, kdy se počal budovat kamenný kostel, křížová chodba a rajská zahrada. Tou dobou vyrostl i na vrchu nad klášterem hrad, sloužící k jeho ochraně.
Století patnáctému se přisuzuje dodnes známé pojmenování kláštera Rosa Coeli, tedy Růže nebeská, jak bývá zvána i Panna Marie, které byl klášter evidentně od počátku zasvěcen. V 16. století kounický probošt, jak se tituloval představený kláštera, patřil mezi nejvlivnější preláty Moravy.
Hledači bulvárních senzací zviditelňují sebe sama i období po roce 1521, kdy probošt Martin Göschel konvertoval na luteránskou víru a nic mu nebránilo jednu ze sester pojmout za choť, z čehož se odvíjí spekulace, že celý klášter sloužil prostopášnostem. Göschel byl zproštěn funkce biskupem i králem z kláštera vyhoštěn, ovšem s opuštěním jeho zdí značně otálel.
Následoval útok prostých venkovanů na sídlo hříchu, a došlo k částečnému poškození a následnému chátrání pustého objektu, ovšem to zásadní představoval požár roku 1703 i pozdější rabování vojsky a řádění živlů, o lidské praktičnosti využití dostupného stavebního materiálu nemluvě.
Synagoga pochází z let 1652-1655, řadí se mezi nejstarší na Moravě. Pěkný pohled do jejích prostor je z galerie určené ženám, vystavěné roku 1851. Rekonstrukce památky (od pro židy osudné války užívané jako skladiště) proběhla v letech 1988-2004, zaujmou hebrejské nápisy i malá historická expozice, využití je i pro kulturní-výstavy a koncerty. Místní židovskou obec připomínají domky u synagogy a židovský hřbitov z roku 1680, nejstarší náhrobek je z roku 1688.
Hrad se zámkem je soukromým majetkem a časově omezeně přístupný. Na protějším břehu zavede křížová cesta k poutní kapli sv. Antonína, tak, jak oku ona neunikne zdaleka, poskytne mu naopak nádherný rozhled po kraji.
VIDEO: Klášter, synagoga
Město ukrývá i spoustu dalších památek (kostel, měšťanské domy, kaple a kapličky, sochy...), je možné domluvit si i prohlídku kláštera, synagogy i města s průvodcem v místním Turistickém informačním centru, kde narazíte na typicky přátelské moravské zaměstnance. A na své si zde přijdou i milovníci vína, Dolní Kounice leží ve vinařské oblasti.
