Článek
Po loňské říjnové premiéře, kdy se na Martinské stěně obnovila tradice terénního běhu, se letos sešla až třicítka běžců, kteří navzdory nevlídnému počasí změřili síly v tamních kopcích. Naštěstí se nenaplnila hororová předpověď počasí, která hrozila v čase startu extrémními srážkami. Zůstalo jen u poprchávání, což je na běh ideální počasí. A vítr? Ten se vyfoukal už v noci na neděli.
Ráno se pořadatelé sešli, aby vyznačili trať. Po proběhnutí okruhu, kdy se sebraly popadané větve a nastříkalo několik směrovek, při návratu do cíle přivítali dvacítku lidí, kteří klábosili u stolu s občerstvením. Postupně se areál startu naplnil sportovci a zvědavci, kteří se přišli i přes nepřízeň počasí podívat, cože se to v lese za městem koná.
Když se trousili poslední běžci, byl čas na výklad trasy běhu, který měl hlavně upozornit na riziková místa. Ta mohla ve vlhku představovat nenápadnou nástrahu. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Pár minut před startem došlo na společné foto, poslední protažení a čas ukusoval poslední minuty do startu.
Následoval pokyn - jak jsou tu zvyklí - čtyři, pět, šest, start!
Poté se skupina borců dala do pohybu. Už po prvním kilometru se utvořily skupiny běžců a první kopec je nakrájel ještě na menší kousky. Právě tyto strmé kopce, které byly dva, se běžely celkem dvakrát a daly zabrat i těm nejzkušenějším pokořitelům.
První čtveřice se celé první kolo držela pohromadě a v mírném odstupu doběhla až do cíle. Zbytek pole se držel po dvojicích, či běžel o samotě. Na trati bylo možné spatřit i rodáka z Dobřan Antonína Hornáka. Antonín už za chvíli oslaví svou třetí pětadvacítku a když k tomu připočteme několik desítek tisíc kilometrů během patnácti let co se tento borec věnuje dálkovému běhu, je to důvod k úžasu nad fyzičkou tohoto čiperky.
Když už do cíle dobíhali poslední běžci, začalo se vše připravovat na závěrečné vyhlašování výsledků. Sportovci ukrátili čas u připraveného bufetu a doplňovali energii, která zůstala kdesi v kopcích lesoparku. Výsledky hotové a mohlo se gratulovat.
Na první místo si vylezl plzeňský David Lukáš, který trasu dlouhou 7,2 km uběhl v čase 29:37, druhé místo si vyběhal Pavel Hubáček z nedaleké Valchy u Plzně. Jeho čas v cíli ukázal 30:17. Třetí příčku v pořadí mužů obsadil Josef Král z Dobřan. Display stopek udával čas 30:38.
Ani ženy nezůstaly bez ovací. Nejrychleji trasu zdolala Šárka Vančurová z BKV Holýšov. Ta v cíli slyšela časový údaj 36:25. Druhá Kristína Miljanecová z týmu 321start si oddychla až o pár minut později, to už stopky ukazovaly 38:24. Třetí místo vítěznou skupinku žen uzavřela Kateřina Kofroňová z pořadatelského oddílu 456CÍL. Té patřil čas 40:3
Dále patří obdiv již zmíněnému vítězi Davidu Lukášovi. Přijel, přečkal krutou noc, zvítězil a zase s příslibem své účasti na říjnovém Běhu Martinskou stěnou odjel domů.
Kdo se stane 6. října vítězem? Bůh ví! Nechme se překvapit, co si připraví chlapci od „čtyři pět šestek”.
Antonín Hornák je maratonec tělem i duší
Dobřanské bludičky se svým zakladatelem Kubrtem. Právě po něm je pojmenovaná zrádná Kubrtovo šikana
Čelo závodu způsobem start cíl David Lukáš, Pavel Hubáček a josef Král