Do Sušice dorazil legionářský vlak

Vlak přináší zajímavý a nevšední pohled na život československých vojáků, kteří za 1. světové války bojovali na straně Ruska proti Rakousko-Uhersku a jeho spojencům.   

Před vypuknutím války žilo v Rusku přibližně 100 000 Čechů a Slováků. Do Ruska odcházeli na pozvání cara. Uplatňovali především svou odbornou kvalifikaci.

„Po žádosti představitelů čs. krajanského hnutí o přímé zapojení krajanů do válečného konfliktu rozhodl car o vytvoření české jednotky v ruské armádě. Ta vznikla v Kyjevě 28. srpna 1914 pod názvem Česká družina. Složena byla především z mladých krajanů, úředníků, učitelů a cvičitelů Sokola. V družině byl podle sokolského vzoru zaveden bratrský duch, vzájemné tykání a dobrovolní kázeň,“ uvádí se na jedné z informačních tabulí legiovlaku.

Příslušníci České družiny působili díky jazykovým znalostem jako rozvědčíci, pronikali na nepřátelské území, kde zjišťovali důležité informace a „lovili“ zajatce. Kromě toho měli přesvědčovat české vojáky v rakouské uniformě, aby přešli na druhou stranu. Někteří působili i jako tlumočníci.

Koncem roku 1914 povolilo ruské velení přijímat do České družiny dobrovolníky z řad rakouských zajatců s českou národností. Pro vstup se ale museli rozhodnout ihned po svém zajetí, tedy ještě na frontě. Během krátké doby se přihlásilo na 259 čs. dobrovolníků, kteří po vykonání přísahy 31. ledna 1915 doplnili jednotlivé roty.

V lednu 1916 byla Česká družina přeorganizována na Česko – slovácký střelecký pluk. O několik měsíců později došlo k rozšíření na československou brigádu se dvěma pluky. V létě téhož roku se do brigády přihlásilo 7000 zajatců.

V bitvě u Zborova, která se odehrála 2. července 1917, došlo k prvnímu velkému nasazení československých jednotek. Legionáři používali netradiční způsob boje. Útočili v malých skupinách po 6 až 12 mužích. Využívali terénních nerovností a vzájemně se podporovali.

„Na takový způsob boje nebyli rakouští vojáci připraveni. V 10 hodin padlo do rukou čs. brigády celé první rakousko-uherské obranné postavení, zanedlouho poté i druhé a útok pokračoval za třetí nepřátelskou linii… Příslušníci čs. brigády zajali více než 4 000 vojáků a důstojníků, ukořistili 20 děl a větší množství pušek a kulometů,“ dočteme se v legiovlaku.

Při přepravě vojáků za války byly využívány především vlaky. Na ruské frontě k tomuto účelu složily nákladní vagony NTV 1892, tzv. těplušky. Měly dvojitou podlahu a zateplení. Přepravily 8 koní nebo 40 vojáků. 

Legionáři těmito vagony disponovali až od začátku roku 1918. Kromě toho ale legie používala 531 osobních a 10 287 nákladních vozidel, které byly přepravovány na 259 vlacích. Vlaky sloužily zároveň jako pojízdná kasárna a staly se do roku 1920 domovem československých vojáků v Rusku.